Úkazy na obloze

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2023. Měsíc bude v první čtvrti a večer je pouze velmi nízko nad obzorem. Večer je nejlépe pozorovatelný Saturn, který později doplňuje také jasný Jupiter. Ráno se k nepřehlédnutelné Venuši přidává Merkur. Slunce vyvrhlo oblak hmoty směřující k Zemi. Kometa Nišimura po pěkném ranním představení zmizela i z večerní oblohy. Astronomický ústav vydal analýzu bolidu z 10. září. Na ISS dorazila posádka v lodi Sojuz MS-24. ISS můžeme vidět přelétat večer na obloze. Startovaly další starlinky a řadu teček letící oblohou spatřilo mnoho pozorovatelů. Před 20 lety zanikla v atmosféře Jupiteru sonda Galileo.

OBLOHA

Aktuálně pozorovatelné komety a asteroidy.

Měsíc bude v první čtvrti v pátek 22. září ve 21:32 SELČ. Vzhledem jeho poloze pod ekliptikou a samotnému nízkému sklonu ekliptiky k obzoru bude srpek Měsíce jen obtížně viditelný. V týdnu navštěvuje Měsíc souhvězdí Štíra a Střelce. V sobotu je „v oušku“ Střelcovy „čajové konvice“. V neděli 24. 9. může být zajímavý výstup hvězdy 59 Sgr (4,5 mag), cca v 19:40 SELČ, zpoza osvětlené strany Měsíce ještě za světla po západu Slunce.

Planety
Saturn (0,5 mag) najdeme večer v souhvězdí Vodnáře nad jihovýchodním obzorem. Jupiter (−2,6 mag) je večer jen nízko a dobré výšky dosahuje až po půlnoci. Pouze dalekohledem má cenu hledat Neptun (7,8 mag) v Rybách a Uran (5,7 mag) v Beranovi poblíž Jupiteru. Ráno nás na první pohled zaujme výrazně zářící Venuše (−4,7 mag) jako jitřenka. Tento týden začíná dobré období ranní viditelnosti planety Merkur (jasnost se bude měnit od 0 do −0,7 mag). Planeta bude za svítání jen nízko nad východem, ale bude zjasňovat a mohla by být ke spatření i pouhým okem.

K ranním hodinám patří také zvířetníkové světlo. Šikmý kužel prachu nasvíceného Sluncem bude pozorovatelný nejlépe před pátou hodinou ráno v místech, kde ještě není výrazné světelné znečištění a kde především směrem na východ nejsou velká města.

Slunce Ca-k Autor: Jiří Spilka
Slunce Ca-k
Autor: Jiří Spilka

Aktivita Slunce je proměnlivá. Občas docházelo ke středně silným erupcím, skvrny jsou četné, ale nepříliš velké. Erupce nastávaly v oblasti výhodně natočené směrem k Zemi, ale žádná nebyla doprovázena únikem plazmatu z koróny. To se změnilo v sobotu 16. 9. Po erupci filamentu, visícího nad povrchem poblíž středu Slunce, byl z koróny vyvržen oblak plazmatu přímo k Zemi (halo CME). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.  

Kometa C/2023 P1 (Nishimura) zmizela v záři Slunce, dalo by se říci s velkou parádou. Nejlepší období jejího pozorování připadlo na ranní hodiny od 5. do 10. září. Kometa předvedla velmi hezký iontový ohon, který měl délku nejméně 15°, ale pohled do dalekohledu ukázal většinou ohon dlouhý pouze nějaký stupeň, dva. Důvodem byla nízká výška komety nad obzorem a malá citlivost našeho oka v těchto obtížných podmínkách.

Ještě horší podmínky k pozorování nabídlo večerní okno ve dnech 14. až 16. 9. Kometa byla pouze dva stupně vysoko v době, kdy Slunce kleslo 10 stupňů pod obzor. To zcela znemožnilo její pozorování okem pomocí dalekohledu. Důvodem byla i nízká průzračnost u severozápadního obzoru. Podařilo se ji najít alespoň fotograficky, kdy vypadala jako mlhavější hvězdička. Teprve pomocí citlivé kamery a dalekohledu se podařilo zachytit i náznak ohonu.

Na snímku z 15. září 2023 je vidět kometa C/2023 P1 (Nishimura) přes dalekohled WO FLT98 (ohnisko 512 mm), když byla 1,9° nad obzorem. Kamera ASI294MCPro snímala po dobu 30 sekund a aby byl vůbec vidět i náznak ohonu, byl upraven kontrast. Autor: Martin Gembec
Na snímku z 15. září 2023 je vidět kometa C/2023 P1 (Nishimura) přes dalekohled WO FLT98 (ohnisko 512 mm), když byla 1,9° nad obzorem. Kamera ASI294MCPro snímala po dobu 30 sekund a aby byl vůbec vidět i náznak ohonu, byl upraven kontrast.
Autor: Martin Gembec

Přesto je jasné, že jde o největší kometární překvapení letošního roku, které díky vhodnému počasí stálo za to. Kometa se nyní protáhne z našeho pohledu za Sluncem a než se vynoří jižanům na obloze, hodně zeslábne.

Astronomický ústav AV ČR vydal analýzu jasného bolidu z 10. září, který díky jasnému počasí spatřila řada náhodných svědků. Ukázalo se, že pohasl relativně vysoko, ve výšce asi 30 km, ale malý asi 50g úlomek a několik menších mohl dopadnout až na zemský povrch poblíž Ledče nad Sázavou.

Aktuální pohled na Slunce, fázi Měsíce a polohu Mezinárodní vesmírné stanice.

Mapa oblohy 20. září ve 20 hodin.

VÝHLED NA PŘÍŠTÍ TÝDEN 

  • Merkur na ranní obloze
  • výročí: Shenzhou 7, tři tchajkonauti, 1. EVA
  • výročí: Vladimír Remek
  • výročí: SMART-1
  • výročí: první fotografie komety
  • výročí: Falcon 1
  • výročí: Discovery, STS-26, Return To Flight po Challengeru
  • výročí: NASA

zdrojČeská astronomická společnost