PLANETY:
| Merkur | nepozorovatelný |
| Venuše | nepozorovatelná |
| Mars | ve druhé polovině noci vysoko nad východním obzorem |
| Jupiter | ve druhé polovině noci |
| Saturn | po celou noc |
| Uran | po téměř celou noc kromě večera |
| Neptun | po většinu noci kromě rána |
V říjnu se planeta Saturn ocitá v opozici se Sluncem (4. 10.) a také nejblíže Zemi. Nastávají tak ideální podmínky pro vizuální pozorování. Prstenec je již pěkně rozevřen a většími přístroji na něm lze vidět Cassiniho dělení a při excelentním seeingu i tzv. spokes – slabé dočasné radiální skvrny a proužky v nejširším prstenci B. Krátce po zářijové opozici je i Neptun, tudíž rovněž pozorovatelný téměř celou noc. Zde se větším přístrojem můžete pokusit zahlédnout jeho největší měsíc Triton – zajímavé těleso s tzv. retrográdním oběhem. Objevil jej W. Lassell jen nedlouho po objevu samotného Neptunu J. Gallem v roce 1846. Lassell k tomu použil 24” newton vlastní výroby s kovovým zrcadlem, dnes by za dobrých podmínek měl stačit kvalitní 8” dalekohled. Uran je viditelný také většinu noci mezi Plejádami a Hyádami. Ve druhé polovině noci se přidají planety Mars a Jupiter. Venuše je v dolní konjunkci se Sluncem, takže je nepozorovatelná. Na denní obloze lze v dalekohledu spatřit její velmi tenký srpek, pozor však na bezpečnost pozorování v blízkosti Slunce. Merkur je sice 12. 10. v největší východní elongaci, ale ta je krajně nepříznivá a bude nutné si na něj počkat až do listopadu, kdy se objeví na ranní obloze. Dne 5. 10. bude Měsíc v konjunkci s Marsem a 6. 10. s Jupiterem. Ve dnech 5.–6. 10. spatříme ráno Měsíc poblíž Marsu a Jupiteru. Ve státní svátek 28. 10. bude Měsíc krátce po úplňku v Plejádách. Ve druhé polovině noci postupně zakryje hvězdy Taygeta, Calaeno, Asterope a Maia. V říjnu můžeme i malými triedry sledovat hned několik jasných planetek, které se v době okolo opozice dostávají se svou jasností pod 9 mag. Vestu s jasem 6,3 mag bychom mohli na velmi tmavé obloze dokonce detekovat i pouhým okem. Vyhledávací mapky pro planetky vygeneruje online aplikace CzSkY.cz
Na večerní obloze bude menšími dalekohledy také možné pozorovat kometu Halleyova typu 161P/Hartley–IRAS s oběžnou dobou cca 21,5 roku s jasem kolem 11 mag.
Mapka pohybu komety 161P/Hartley–IRAS z Vodnáře přes Koníčka do Delfína s hvězdami do 8 mag.
Zdroj: udalosti.astro.cz
