24. března 1893 (130 let) se narodil německý astronom pracující většinu času v USA Walter Baade. Společně s Fritzem Zwickym propagoval využití velké schmidtovy komory na vysoko položené observatoři. Prosazovali pojem supernova pro hvězdy měnící se v neutronové hvězdy. Stejně tak vysvětlovali původ kosmického záření z výbuchů supernov. Klíčové bylo, že supernovy doporučovali použít jako „standardní svíčky“, tedy k měření vzdálenosti galaxií, kde již nelze použít jiné metody. Supernovy typu Ia totiž dosahují v maximu stejné svítivosti, a tak pouhým přepočtem pozorované jasnosti můžeme poměrně přesně odhadnout vzdálenost galaxie, ve které vybuchla.
24. března 1993 (30 let) byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9. Carolyn a Gene Shoemakerovi a David Levy ji objevili jako již svou devátou společnou kometu na snímcích 0,4m Schmidtovy komory na Mt. Palomaru (snímkována již 18. března). Kometa se však od začátku jevila jako protažená a ukázalo se, že se již rozpadla. Navíc byla objevena nedaleko Jupiteru a jak publikoval dráhu Brian G. Marsden, ukázalo se, že se 8. 7. 1992 přiblížila velmi těsně Jupiteru, který ji roztrhal na nejméně 21 kusů a ty se navíc měly s planetou srazit počínaje 16. červencem 1994. Tuto unikátní srážku se podařilo pozorovat z vesmíru i ze Země a kometární jádra zanechala v atmosféře planety poměrně výrazné skvrny.
25. března 1928 (95 let) se narodil americký astronaut Jim Lovell. Ze strany matky je českého původu a nejvíce jej proslavila mise Apollo 13. Předtím letěl s Bormanem na Gemini 7, s Aldrinem na Gemini 12 a s Bormanem a Andersem jako první oblétali Měsíc v lodi Apollo 8.
25. března 1538 (485 let) se narodil německý astronom Christopher Clavius. Pomáhal s reformou kalendáře, je po něm pojmenován známý kráter na Měsíci. Ve své době respektovaná osobnost, i když nepřijal koperníkovský systém. S Galileovými pozorovánimi se stotožnil, paradoxně až na výskyt hor na Měsíci.
26. března 1958 (65 let) odstartovala americká družice Explorer 3. Celkově to byla druhá americká družice, protože Explorer 2 se nedostal na oběžnou dráhu. Tato družice potvrdila objev předchůdkyně, tedy výskyt Van Allenových radiačních pásů v okolí Země.