Přehled úkazů v roce 2026

Celý rok 2026

Leden 2026

Únor 2026

Březen 2026

Duben 2026

Květen 2026

Celé léto 2026

Červen a červenec 2026

Srpen 2026

Září 2026

Říjen 2026

Listopad 2026

Prosinec 2026

Více

Celý rok 2026

Přehled úplňků v roce 2026. Zdroj: Pavel Gabzdyl/Neuvěřitelný Měsíc.

Přehled úplňků v roce 2026. Zdroj: Pavel Gabzdyl/Neuvěřitelný Měsíc.

V roce 2026 nastane 13 měsíčních úplňků. Úhlově nejmenší úplněk se odehraje 31. května a půjde také o tzv. modrý Měsíc. S barvou to nemá nic společné, vychází z angl. termínu once in a blue moon, tj. podle jedné z definic jde o vzácný druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci. Úhlově největší úplněk pak nastane na Štědrý den 24. prosince; fáze úplňku se odehraje ve 2:29 SEČ, jen 7 hodin před průchodem Měsíce přízemím ve vzdálenosti 356 649 km (více v prosincových úkazech).

V roce 2026 se také schýlí ke dvěma měsíčním zatměním: 3. března a 28. srpna. Březnové bude úplné, z našeho území jej bohužel nespatříme. To druhé, srpnové, bude velmi výrazné částečné a ze střední Evropy bude pozorovatelná první polovina jeho průběhu v časných ranních hodinách za rozbřesku, jak bude Měsíc zapadat (více v srpnových úkazech). Každý z úplňků má také podle tradičního amerického farmářského almanachu svůj přívlastek. Podrobnější přehled úplňků shrnuje tabulka níže, další informace o jednotlivých úplňcích sledujte v Lunární dílně astronoma Pavla Gabzdyla z Hvězdárny a planetária Brno.

Datum a čas úplňkuNázev úplňkuDen v týdnuZajímavost
3. ledna 2026 v 11:04 SEČVlčí MěsícSobotaPůjde o jeden z úhlově největších úplňků v roce
1. února 2026 ve 23:10 SEČSněžný MěsícNeděle
3. března 2026 SEČČerví MěsícÚterýNastane úplné zatmění Měsíce (v Evropě nepozorovatelné)
2. dubna 2026 ve 4:13 SELČRašící MěsícČtvrtek
1. května 2026 v 19:24 SELČKvětový (Květinový) MěsícPátek
31. května 2026 v 10:46 SELČModrý MěsícNeděleNázev nesouvisí s barvou; půjde o vzácnější druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci a třetí ze čtyř v jednom ročním období
30. června 2026 v 1:58 SELČJahodový MěsícÚterý
29. července 2026 v 16:37 SELČBouřkový MěsícStředa
28. srpna 2026 v 6:19 SELČJeseteří MěsícPátekV časných ranních hodinách dojde k částečnému zatmění Měsíce, viditelné bude i z našeho území
26. září 2026 v 18:50 SELČSklizňový MěsícSobota
26. října 2026 v 5:13 SEČLovecký MěsícPondělí
24. listopadu 2026 v 15:55 SEČBobří MěsícÚterýPůjde o jeden z úhlově největších úplňků v roce
24. prosince 2026 ve 2:29 SEČStudený MěsícČtvrtekPůjde o úhlově největší úplněk v roce

Po celý rok: Možné polární záře

Jasná polární záře 5. listopadu 2023 ze Slovenska. Foto: Martin Činčura.

Jasná polární záře 5. listopadu 2023 ze Slovenska. Foto: Martin Činčura.

V roce 2026 by se mělo Slunce nacházet za maximem 11letého cyklu své aktivity, aktivita bude ještě stále zvýšená a je tedy opět možné, že budeme svědky i více polárních září viditelných nebo alespoň fotograficky zaznamenatelných z našeho území. Největší šance jsou na jaře a na podzim, ale i v ostatních měsících je dobré být na pozoru, sledovat sluneční aktivitu a s ní i aurorální monitory, které nám mohou pomoci s odhadem, či se zrovna v nejbližším období nějaká polární záře na obloze neukáže. Jak z těchto monitorů číst? Čtete dále.

V Česku a na Slovensku nečekejte jasné záře jako v severských oblastech, obvykle jsou zaznamenatelné jen fotograficky a očima je těžké je spatřit (mimo jiné i kvůli přemíře škodlivého světelného znečištění z měst). Zájemcům o pozorování polárních září doporučujeme sledovat tzv. aurorální monitory, na počítači https://www.solarham.com nebo https://www.spaceweatherlive.com, příp. mobilní aplikace Aurora Alerts (https://aurora-alerts.com/).

Polární záře 12. října 2025 z Benešova nad Černou. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.

Polární záře 12. října 2025 z Benešova nad Černou. Foto: Petr Horálek/FÚ v Opavě.

Důležitý je přitom ukazatel „Bz“ (kolmá složka IMF, tj. magnetického pole oblaku ze Slunce) – pokud tato hodnota klesne do záporných čísel, znamená to, že silokřivky IMF se lépe napojují na zemské magnetické pole a částice lépe vstupují do zemské atmosféry. Reálně a velmi často stačí na fotograficky zaznamenatelnou záři hodnoty již od Bz -10 nT, ale to platí, pokud tato hodnota trvá dostatečně dlouho a nekolísá střídavě do kladných hodnot. Dalším důležitým údajem je rychlost slunečního větru. Obecně platí, že čím vyšší rychlost slunečního větru a zápornější hodnota Bz, tím lépe, a při rychlosti nad 800 km/s stačí Bz -6 nT. Aplikace přitom využívají družicemi naměřené hodnoty slunečního větru v reálném čase, které můžete přímo sledovat zde: https://www.swpc.noaa.gov/products/real-time-solar-wind.

Spolu s výše zmíněným je uváděna ještě hustota částic na cm krychlový (více jak 15 částic je už silná hodnota) a tzv. Kp index (je-li hodnota vyšší jak 7, šance viditelnosti slabých září u nás jsou docela vysoké, při Kp 6 lze záře zkoušet zaznamenat fotograficky; tato hodnota ovšem neukazuje aktuální stav). Významná je také hemisférická síla (energetický příkon geomagnetické aktivity) uváděná v některých aurorálních monitorech. Pokud hodnota přesahuje 100 GW, je geomagnetická bouře už dost silná a umožňuje viditelnost polární záře z našich končin. Všechny údaje lze sledovat na této stránce: https://www.spaceweatherlive.com/en.html. Důležitý je také obrázek aurorálního oválu (https://www.solarham.net/oval.htm), tj. pravděpodobnosti, kde jsou silné záře nad hlavou (až červená zóna). Pokud tato zóna zasahuje cca nad úroveň Dánska, záře je možné nízko nad obzorem vyhlížet i u nás.

JAK VYSOKÉ HODNOTY? Příklady hodnot naměřených při silných polárních zářích v Česku a na Slovensku 23. dubna a 5. listopadu 2023 mohou lépe odhadnout, kdy se schyluje k podmínkám pro jasné polární záře i v tuzemsku. Konkrétně byly udávány následující hodnoty: Bz -21 nT, Rychlost větru: 460 km/s, Hustota 15 částic/cm3, Kp 6-7, Hemisférická síla 120 GW. Při takových (a výraznějších) hodnotách můžeme čekat záře i u nás, dokonce jasnější.