Planeta Jupiter je obrovská plynno-kapalná koule, která se jako přízrak vznáší v černočerném kosmickém prostoru. Planeta Jupiter oběhne Slunce jednou za 11,9 let. Jupiter, který je největší planetou naší Sluneční soustavy, obíhá kolem Slunce průměrnou rychlostí 13,1 km × s–1 ve střední vzdálenosti 5,2 AU (1 AU = 150 milionů kilometrů) . Na rovníku dosahuje tato obří planeta průměru 142 796 km, což je 11,2× více než činí průměr planety Země.
Nitro planety
Předpokládá se, že nitro planety se nachází ve středu planety a je pevné. O jeho složení máme stále jen nejasnou představu stejně jako o vlastnostech materiálů při teplotách a tlacích v takových hloubkách. Nejspíše se jedná o směsici prvků – možná se skládá ze silikátů a železa. Přítomnost jádra během alespoň části historie Jupiteru by odpovídala modelu formování planet zahrnující počáteční zformování kamenných nebo ledových jader, na které se nabaloval vodík a helium z původní mlhoviny. Jádro v dnešní době může zcela chybět, protože naše gravitační měření nejsou dostatečně přesná, aby tuto možnost úplně vyloučila. Tlak a teplota jsou v jádře velmi vysoké. Zejména vysoký tlak byl v minulosti příčinou toho, že se pevné jádro pokládalo za útvar složený z pevného vodíku.
| Vrstva | Tloušťka | Složení |
|---|---|---|
| Atmosféra | 1 000 km (někdy se uvádí 5 000 km) | většinou plynný vodík a helium |
| Vnější plášť | 22 500 km | tekutý vodík |
| Vnitřní plášť | 33 000 km | tekutý kovový vodík |
| Poloměr jádra | 14 000 km | možná hornina |
Hmotnost planety Jupiter je ve srovnání s hmotností Země vyšší 318 x. Díky své velikosti a tomu, že se Země k Jupiteru může přiblížit až na 600 miliónů kilometrů je Jupiter čtvrtým nejjasnějším objektem na pozemské obloze. Po Slunci, Měsíci a Venuši. Jeho maximální jasnost může dosáhnout až –2,3 magnitudy.
Porovnání velikosti Jupiteru se Zemí.
Jupiter, podobně jako jeho vzdálenější soused planeta Saturn, rotuje velice rychle a opět ne jako kompaktní těleso. Nejrychleji rotuje rovníkový pás (9 h 50 min) a nejpomaleji pak oblasti v okolí Jupiterových pólů (9 h 56 min).
Atmosféra
Tyto rozdíly v diferenciální rotaci jsou však nižší než u Saturnu a nebo Slunce. Atmosféra planety Jupiter, která je neobyčejně dynamická, dosahuje tloušťky asi 4 000 km a skládá se z několika vrstev. Horní vrstva atmosféry, která je tvořena mračny vodíku a hélia, dosahuje teploty jen okolo –140 °C. V nižších vrstvách atmosféry pak byly detekovány i metan, amoniak, uhlovodíky, voda a další, které vytvářejí různobarevná oblaka.
Asi nejznámějším útvarem v atmosféře Velká rudá skvrna, obrovský atmosférický vír, který je neobyčejně stabilní. V roce 1665 ji již pozoroval D. Cassini. I rozměry tohoto víru jsou impozantní – asi 40 000 × 13 000 km, tedy mnohem více, než je průměr Země.
Velká rudá skvrna (GRS)
Teplota atmosféry a nitra postupně stoupá, nejedná se o zamrzlý svět, jak by mohl nasvědčovat výše uvedený údaj o teplotě. V hloubce 2 700 km činí teplota již asi 6 800 K (tedy více než je teplota na povrchu Slunce) a tlak dosahuje hodnot 104 Mpa. V ještě větších hloubkách by teplota měla dosahovat až 10 000 K a tlak 4 × 105 Mpa. Jupiter má i silnou ionosféru, jejíž tloušťka je asi 3 000 km.
Magnetické pole
Schéma ukazující magnetosféru Jupiteru
Rovněž magnetické pole planety Jupiter je silné, dosahuje až 20násobku intenzity magnetického pole Země. Magnetické pole pak chrání Jupiter před ničivým kosmickým zářením, kosmické sondy zjistily tzv. radiační pásy, které jsou podobné van Allenovým pásům při Zemi. V atmosféře planety Jupiter byly pozorovány silné polární záře v okolí pólů planety.
Největší měsíce:
Porovnání velikostí měsíců Jupiteru s Měsícem a Zemí.
Zvláštní zmínku si zaslouží systém měsíců kroužících kolem Jupitera. Největší měsíce – Io, Europu, Ganymedes a Kallisto objevil již v roce 1610 Galileo Galilei a dodnes po něm nesou označení Galileovské měsíce, další však byly objeveny až v pozdějších dobách. Dnes je u planety Jupiter známo několik desítek satelitů a dá se předpokládat, že se tato rodina ještě rozroste. Největším z měsíců je měsíc Ganymedes s průměrem 5 262 km. Ganymedes je nejen největším měsíce Jupiteru, ale celé Sluneční soustavy, který je dokonce větší než planeta Merkur a nebo ze seznamu planet nedávno přeřazena trpasličí planeta Pluto.
Největší měsíce v porovnání s planetou Jupiter a Velkou rudou skvrnou.
Největší měsíce Jupiteru: