Měsíc Europa je jedním z největších měsíců planety Jupiter. Patří k tzv. galileovským měsícům, které objevil již v roce 1610 Galileo Galilei. V případě Europy se tak stalo 7.1.1610 a Europa je se svým průměrem 3 138 km nejmenším ze čtveřice galileovských měsíců. Přesto se jedná po Měsíci o šestý největší měsíc Sluneční soustavy. V pořadí od povrchu Jupiteru se jedná o šestý měsíc, resp. druhý velký měsíc. Europa obíhá kolem Jupiteru ve vzdálenosti 671 000 km po mírně excentrické dráze (e=0,009) mezi dráhami měsíců Io a Ganymedes v rezonanci 2:1 (Io) resp. 1:1 (Ganymedes). Europa obíhá okolo Jupiteru jednou za 3,55 dne. Hmotnost Europy činí 4,8×1022 kg, střední hustota je 3,01 g/cm3 a gravitační zrychlení na rovníku činí 3,314 m/s2. Úniková rychlost z povrchu Evropy je 2,025 km/s.
Pohled na Jupiter z povrchu Europy
Podle dnešních poznatků má měsíc Europa diferencovanou strukturu, železné jádro (měsíc Europa má magnetické pole o intenzitě asi 120 nT) a plášť tvořený především silikáty. Ty jsou pak pokryty silnou vrstvou ledu (kilometry až desítky kilometrů), ledový příkrov pokrývá celý měsíc. Led je velice hladký s minimem impaktních kráterů, což ukazuje na jeho nízké stáří (max. 180 milionů let).
Ledový povrch Europy s puklinami na povrchu.
Led je zbrázděn systémem trhlin a puklin dlouhých až tisíce kilometrů, které vědce přivedly k hypotéze, že se pod ledovou vrstvou rozkládá oceán kapalné vody (hloubka oceánu je odhadována až na 100 km). Měsíc Europa by tak mohl být adeptem na existenci života, byť pravděpodobně jen v primitivní formě. Silné slapové síly planety Jupiter mohou v nitru Europy generovat dostatek tepla (podobně jako v případě měsíce Io známého vulkanickou aktivitou), které by zmíněný oceán mohlo udržovat v kapalném stavu.
Snímek povrchu v pravých barvách ze sondy Galileo.