NGC 4565 (také známá jako Jehlová galaxie, Slaneček, nebo Caldwell 38) je spirální galaxie v souhvězdí Vlasů Bereniky vzdálená přibližně 40 milionů světelných let. Objevil ji britský astronom William Herschel v roce 1785.
Emisní mlhovina IC 1805 vypadá trochu jako lidské srdce. Mlhovina jasně září červeným světlem, které vyzařuje její nejvíce zastoupený prvek vodík. Uprostřed mlhoviny Srdce se nacházejí mladé hvězdy z otevřené hvězdokupy Melotte 15, které svým atomy excitujícím energetickým světlem a větrem rozrušují několik malebných prachových pilířů. Mlhovina Srdce se nachází ve vzdálenosti asi 7 500 světelných let v souhvězdí Kasiopeji (Cassiopeia). Vedle mlhoviny Srdce se nachází její průvodce – mlhovina Rybí hlava. Širokoúhlý snímek ukazuje, že mlhovinu Srdce obklopuje ve všech směrech zářící plyn.
M81 je spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, která byla objevena Johannem Elertem Bodem 31. prosince 1774 společně s nedalekou galaxií M82. Obě galaxie jsou spolu s NGC 2403 nejjasnějšími členy skupiny galaxií M 81. M81 je od Země vzdálená 12 miliónů světelných let a se svou magnitudou 6,9 a úhlovými rozměry 24,9’x11,5′ patří mezi nejvýraznější galaxie.
NGC 891 (také známá jako Caldwell 23) je spirální galaxie, která je pozorovatelná přesně z boku a nachází se asi 30 milionů světelných let daleko v souhvězdí Andromedy. Objevil ji William Herschel 6. října 1784.
Galaxie v Trojúhelníku je spirální galaxie typu SA(s)cd vzdálená přibližně 3 milióny světelných let od Země v souhvězdí Trojúhelníku. Je katalogizována také jako Messier 33 nebo NGC 598. Někdy se používá i název galaxie Větrník, který však má společný s galaxií Messier 101. Galaxie v Trojúhelníku je třetím největším členem Místní skupiny galaxií, která zahrnuje Mléčnou dráhu, galaxii v Andromedě a přibližně 30 dalších menších galaxií.
Mlhovina v Orionu, známá také jako M42 (Messier 42), je emisní mlhovina vzdálená 1 600 světelných let od Země v souhvězdí Orionu. Je vidět i pouhým okem přímo uprostřed Orionova meče. Je široká asi 33 světelných let. Tvoří jádro Orionova komplexu, kde se mimo ni nachází například i mlhovina Koňská hlava, Orionův molekulový oblak, Barnardova smyčka a jiné. Orionův komplex zahrnuje mnoho objektů v oblasti o průměru několika set světelných let, z nichž nejvýraznější je právě Velká mlhovina v Orionu.
Mlhovina Koňská hlava (také Barnard 33 a IC 434) je temná mlhovina v souhvězdí Orionu. Nachází se přímo pod hvězdou Alnitak, nejvýchodnější hvězdou pásu Orionu. Od Země je vzdálená 1 500 světelných let.
M13 – kulová hvězdokupa v souhvězdí Herkula. Objevil ji anglický astronom sir Edmund Halley v roce 1714. Hvězdokupa je od Země vzdálena 23 000 světelných let. Skládá se z několika set tisíc hvězd a má průměr 145 světelných let. Patří mezi nejvýraznější a nejznámější kulové hvězdokupy na severní obloze. Vlevo je zachycena slabá spirální galaxie NGC 6207 vzdálená od nás 60 milionů světelných let.
Vírová galaxie je známá spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů. Má výrazná spirální ramena. Objevil ji Charles Messier 13. října 1773. Leží ve vzdálenosti asi 23 milionů světelných let. Patří mezi nejjasnější galaxie na obloze a je dokonce tak jasná, že za příznivých podmínek je možné ji pozorovat i triedrem, ve kterém vypadá jako oválná světlá skvrna. Malý amatérský dalekohled může ukázat nejen jejího menšího průvodce, ale i rozsáhlé halo hlavní galaxie.
M101. Galaxie nesoucí poetické jméno Větrník. Také ji můžeme vyhledat v nejznámějším katalogu objektů hlubokého vesmíru pod označením NGC 5457. Jde o spirální galaxii v souhvězdí Velké medvědice a objevil ji Pierre Méchain 27. března 1781. Galaxie Větrník je od Země vzdálen 27 milionů světelných let a její průměr je přibližně 170 000 světelných let. Je tedy skoro 2x větší než naše galaxie – Mléčná dráha.
Na této širokoúhlé fotografii je zachycena část Mléčné Dráhy. Nejjasnější hvězda se jmenuje Deneb a je to zároveň nejjasnější hvězda souhvězdí Labutě. Od Země je vzdálená asi 3000 světelných let. Nalevo pod ní můžeme spatřit emisní mlhovinu Severní Amerika. Mlhovina Severní Amerika (také známá jako NGC 7000 nebo Caldwell 20) je velmi velká, za dobrých podmínek pouhým okem viditelná emisní mlhovina. Objevil ji britský astronom William Herschel 24. října 1786. Název dostala podle svého vzhledu, její tvar totiž připomíná obrys světadílu Severní Amerika, zejména jejího východního pobřeží mezi Mexickým zálivem a Floridou.