Země je třetí planeta sluneční soustavy se střední vzdáleností od Slunce asi 1 au, zároveň největší terestrická planeta v soustavě a jediné planetární těleso, na němž je dle současných vědeckých poznatků potvrzen život. Země vznikla před 4,6 miliardami let a krátce po svém vzniku získala svůj jediný přirozený satelit – Měsíc. Země obíhá kolem Slunce po elipse s velmi malou excentricitou dráhy. Země jako domovský svět lidstva má mnoho názvů v závislosti na národu, mezi nejznámější patří název latinského původu Terra, či řecký název Gaia.
Vývoj představ o planetě Zemi
Naše modrá planeta dostala během vývoje lidstva řadu jmen, představy se o ní měnily. V minulosti byla považována za střed vesmíru. Avšak ani plameny na hranicích s kacíři „svaté“ inkvizice nedokázaly pravdu zastavit a neposunout planetu Země na oběžnou dráhu kolem Slunce.
Avšak ani Slunce není ve vesmíru nehybné, ale obíhá kolem gravitačního středu naší Galaxie. Ta zase obíhá kolem gravitačního centra místní kopy galaxií a tak stále dále. Ve vesmíru vše klokotá, obíhá, někam směřuje, nic není nehybné a stálé. Naše planeta se zformovala někdy před 4,5 miliardou let ze zárodečného plynoprachového oblaku zahalujícího centrální hvězdu – Slunce. A ještě jednou tak dlouho bude obíhat kolem Slunce, než ji žár Slunce, které se ohřeje a rozepne do podoby rudého obra, sežehne…
Průměr, hustota, chemické složení a povrch planety
Planeta Země má tvar rotačního elipsoidu (geoidu) s rovníkovým průměrem 12 756,28 km a polárním průměrem 12 713,51 km. Obvod Země na rovníku činí 40 075 km. Celkový povrch Země je 510 070 000 km2, z toho jen 29,2 % připadá na souš. Objem Země je 1 083 209 000 000 km3, střední hustota 5 515 kg × m-3. Z toho již snadno vypočteme celkovou hmotnost, která činí 5,974 × 1024 kg.
Země je po Merkuru druhou nejhustější planetou Sluneční soustavy s následujícím obsahem prvků: 35 % Fe, 30 % O, 15 % Si, 13 % Mg, 2,4 % Ni, 1,9 % S, 1,1 % Ca a Al a dalšími prvky, jejichž koncentrace nepřesahuje jedno procento. Na Zemi jsou prvky ve všech třech základních skupenstvích – plynném, kapalném a tuhém vytvářejíc atmosféru, hydrosféru a litosféru (+ zemské nitro), základní předpoklady pro život.
Zemská atmosféra a hydrosféra
Zemská atmosféra, jejíž tlak u zemského povrchu dosahuje standardních 101 325 Pa, dosahuje hmotnosti pouhých 5,3 × 1018 kg. Chrání Zemi před negativními vlivy kosmického a slunečního záření. V tom ji však velice zadatně sekunduje i velice důležitá magnetosféra. Intenzita zemského magnetického pole dosahuje až 5 × 10-5 T. Na hydrosféru zbylo o něco více, asi 200 × více – 1,4 × 1021 kg.
Zemské jádro
Nejvíce hmoty připadlo pochopitelně na jádro a plášť. Avšak ani ty nejsou tak zcela tuhé, jak by se mohlo zdát. Díky horkému jádru a plastickému plášti dochází i tady k pohybům. Zemětřesením, pohybům litosférických desek (kontinentů) aj. Teplota v zemském jádře dosahuje asi 4 200 K a tlak neuvěřitelných 3,8 × 105 MPa, což je 3,8 miliónkrát více, než je atmosférický tlak u mořské hladiny. Látka v zemském jádře dosahuje hustoty až 12 500 kg × m-3.
Postavení planety Země ve Sluneční soustavě
Země je třetí (bráno od Slunce) planetou Sluneční soustavy obíhající Slunce ve střední vzdálenosti 149 597 870 km (1 AU, astronomická jednotka), sluneční paprsek tak na Zemi doletí za asi 8 a 1/4 minuty. Vzdálenost Země se od Slunce během roku mění díky malé excentricitě její dráhy v rozmezí 147 mil. – 152 mil. kilometrů. Oběžná doba je zhruba jeden rok.
Země je terestrickou planetou. Je největší ze skupiny terestrických planet, do které ještě patří Merkur, Venuše a Mars. Kolem své osy se Země otočí za jeden den, přesněji za 23 h 56 min 4,1 s. Článek by určitě nebyl kompletní, kdybych nezmínil Měsíc, odvěkého souputníka naší planety, který se Zemí vytváří doslova dvojplanetu…
Fyzická charakteristika:
Střední vzdálenost Země od Slunce | 149,6 mil. km |
Střední vzdálenost Země od Slunce | 1 AU |
Sklon roviny dráhy k ekliptice | 0° |
Sklon rovníku k rovině dráhy | 24,8° |
Excentricita dráhy Země | 0,016 7 |
Střední denní pohyb | 0,985 6° |
Siderická doba oběhu | 365,256 36 d |
Synodická doba oběhu | – |
Střední rychlost na oběžné dráze | 30 km×s-1 |
Rovníkový průměr Země | 12 756 km |
Hmotnost | 5,974×1024 kg |
Doba rotace | 23 h 56 min 04,1 s |
Střední hustota | 5,517 kg×m-3 |
Gravitační zrychlení na rovníku | 9,81 m×s-2 |
Úniková rychlost z povrchu | 11,2 km×s-1 |
Albedo | 0,35 |