12. srpna: Velké setkání nejjasnějších planet
Konjunkce Venuše s Jupiterem na jaře 2023 nad ostrovem Thoddoo.
K velmi vzácné nebeské podívané se schýlí v časných ranních hodinách v úterý 12. srpna 2025. Nejjasnější planety Sluneční soustavy – Venuše a Jupiter – se na ranní obloze přiblíží na úhlovou vzdálenost jen 51,6′ (méně jak dva měsíční úplňky vedle sebe). Samotné maximální přiblížení nastane až po rozednění, ale už před rozbřeskem planety budou úhlově dosti blízko. Jasná dvojice vyjde nad severovýchodním obzorem okolo 2:30 SELČ (čas východu se bude lišit v závislosti na místě pozorování řádově v minutách), slabší Jupiter bude ležet severně (vlevo nahoře) od výrazně jasnější Venuše. Při pohledu pouhýma očima budou dosti blízko sebe a vizuálně nepřehlédnutelné i z měst až do svítání okolo 5. hodiny ranní, kdy už budou ležet vysoko nad východním obzorem (v té době se nízko nad východo-severovýchodním obzorem bude dát vyhledat také planeta Merkur).
Ve středně velkém dalekohledu (s průměrem nad 10 cm) budeme moci Jupiter s Venuší sledovat v jednom zorném poli. Venuše se bude jevit jako velmi nápadný bělavý oválek (s fází podobnou Měsíci mezi úplňkem a poslední čtvrtí), Jupiter jako kotouček s pruhy (atmosférickými pásy) a v jeho blízkosti se v jedné rovině ukáží 3 „Galileovské měsíce“ – Io, Ganymedes a Callisto. Čtvrtý, Europa, se bude promítat ve větších teleskopech před samotnou planetou poblíž „Velké červené skvrny“ (slavná dlouhotrvající Jupiterova bouře) a od kotouče se vzdálí až po 4. hodině ranní. Dalšího těsného setkání Jupiteru a Venuše se dočkáme už o necelý rok později – na večerní obloze 9. června 2026. Tehdy bude planety dělit úhlová vzdálenost o polovinu větší než při tomto srpnovém úkazu. Nenechte si jej proto ujít.
Planety Venuše a Jupiter během své konjunkce na ranní obloze 12. srpna 2025. Už v malém dalekohledu pak rozlišíme oválnou fázi Venuše a kotouček Jupiteru s jeho jasnými měsíci (obdélníkový výřez). Velký dalekohled odhalí další detaily (kruhové výřezy).
A to není všechno. Shodou okolností v to ráno bude pozvolna spět k maximu aktivity meteorický roj Perseid. Aby toho nebylo málo, v té samé době, kdy se naskytne pohled na přiblížení obou jasných planet, se nad jižním obzorem bude nacházet Měsíc úhlově nedaleko planet Saturn a Neptun, které v to ráno budou rovněž v konjunkci (úhlově asi 1° 14’ daleko od sebe). Zatímco Měsíc a Saturn budou vidět pohodlně očima, Neptun je třeba vyhledat malým dalekohledem, například triedrem. Brzké ráno 12. srpna 2025 tedy nabídne hned několik vzácných nebeských úkazů najednou!
Konjunkce Saturnu a Neptunu poblíž jasného Měsíce 12. srpna 2025. Na nalezení Neptunu je zapotřebí alespoň malý dalekohled.
12./13. srpna: Perseidy za měsíčního svitu
Maximum meteorického roje Perseidy v roce 2016 z Parku tmavé oblohy Veľká Fatra na Slovensku.
Nejoblíbenější „kosmický ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseid – se v roce 2025 netěší příznivým podmínkám, ale i tak si jej nenechte ujít. Podívaná už totiž neodmyslitelně patří k letnímu přírodnímu koloritu (a s tím obdobím souvisí i více volna, teplejší a často příznivější počasí, možnosti výletů do přírody a zážitků pod „širákem“) a je možnost uvidět opravdu jasné meteory ve větší četností.
Maximum roje, za nímž stojí kometa 109P/Swift-Tuttle a které s sebou nese připomenutí přes 1760 let staré nespravedlnosti (nespravedlivou a krutou popravu svatého Vavřince), vychází v roce 2025 na noc 12./13. srpna (z úterý na středu) a měsíční fáze připadá 3 dny po úplňku. Náš soused tedy bude svým svitem výrazně rušit po většinu noci v souhvězdí Ryb. Perseidy ovšem nejsou aktivní jen v noc maxima, jejich aktivita začíná už ve třetí dekádě července a končí v závěru srpna. Vyplatí se tedy pozorovat zejména v týdnech před maximem, tedy přibližně od 1. srpna 2025, a to vždy v časných ranních hodinách (nejvíce meteorů je vždy vidět ráno mezi půlnocí a 5. hodinou ranní). V noc maxima bude možné za svitu Měsíce spatřit jen ty nejjasnější meteory, zejména mezi půlnoci a 4. hodinou ranní by frekvence mohla vystoupat na 20-30 meteorů za hodinu. Vytrvalé pozorovatele na ranní obloze před rozbřeskem odmění vzácná konjunkce jasných planet Venuše a Jupiteru (viz předchozí úkaz).
20. srpna: Bohatá nebeská konstelace
Opravdu velmi bohatou konstelaci nabídne na ranní obloze 20. srpna 2025 hned šest výrazných objektů oblohy. Pět z nich – jasné planety Venuše a Jupiter, Měsíc (s popelavým svitem) a hvězdy Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců – se uskupí do úhlové blízkosti do tvaru motýla, přičemž toto nebeské uskupení bude pozorovatelné už od 3. hodiny ranní SELČ nízko nad severovýchodním obzorem. Jak uskupení pozvolna vystoupá výš nad východní obzor a začne pozvolna svítat, okolo 4:30 SELČ se ještě nad obzorem objeví planeta Merkur. Tato mimořádně bohatá nebeská konstelace bude snadno pozorovatelná i z měst a jednoznačně bude patřit mezi ty nejsnáze fotografovatelné v průběhu celého roku 2025. Nebude problém ji zachytit i na fotoaparáty pokročilejších chytrých telefonů. Nenechte si ji proto ujít!
Mimořádně pestrá nebeská konstelace tří planet, Měsíce a dvou jasných hvězd 20. srpna 2025 v časných ranních hodinách.
31. srpna – 2. září: Venuše u Jesliček
Přechod planety Venuše okolo hvězdokupy M44 (Jesličky) v souhvězdí Raka mezi 31. srpnem a 2. zářím 2025. Úkaz bude pozorovatelný v časných ranních hodinách.
Na přelomu srpna a září, konkrétně mezi 31. srpnem a 2. zářím 2025, budeme moci nízko nad severovýchodním až východním obzorem před rozbřeskem v malých dalekohledech pozorovat vizuálně velmi pěknou podívanou: Planeta Venuše se bude promítat poblíž otevřené hvězdokupy M44 (lidově zvanou „Jesličky“ nebo „Včelí úl“) v souhvězdí Raka. Hvězdokupa je pozorovatelná mimo města i pouhýma očima, její plnou krásu ovšem oceníme až při pohledu malým dalekohledem (například v triedru). Její nejjasnější část na obloze zabírá plochu o průměru přibližně 1,5°, tedy tří měsíčních úplňků vedle sebe.
K hvězdokupě se Venuše úhlově přiblíží z jihozápadu 31. srpna 2025. Nejblíže se „Jitřenka“ ke středu kupy promítne 1. září 2025, a to jižně. V té době bude mít planeta jasnost -3,9 magnitudy a bude opravdu jasným objektem viditelným i z měst. Při pohledu očima se bude zdát, jako by jasná Venuše ležela poblíž mlhavé skvrnky.
Celý zdánlivý průchodu Venuše poblíž Jesliček bude možné vyhlížet každý ze zmíněných dní časně ráno od čtvrté hodiny do rozbřesku nízko nad východo-severovýchodním obzorem. Viditelný bude i očima, ale mnohem krásnější pohled nabídne malý dalekohled. K pozorování přitom postačí opravdu jen běžný triedr. V něm se záhy vedle Venuše objeví několik desítek nejjasnějších hvězd této asi 600 světelných let vzdálené otevřené hvězdokupy.
Celé září: Mléčná dráha a tenké Saturnovy prstence
Pohled do letní Mléčné dráhy nad Sečskou přehradou.
V srpnu a v září se lze nejsnáze kochat nejkrásnějším úsekem Mléčné dráhy. Ten v druhé polovině léta nacházíme nízko nad jižním obzorem v místech, kde v tomto směru neruší světla ze vzdálených měst. Nádherné je vyhlížet Mléčnou dráhu vždy, když vůbec neruší svým svitem Měsíc. Letní úsek Mléčné dráhy je pozorovatelný v průběhu letních měsíců celou noc, v červnu vrcholí v půli noci, v září už je nad hlavou po setmění. Pokud budete daleko od měst, kde neruší světelné znečištění (například v jedné z oblastí tmavé oblohu v Česku či na Slovensku – v Manětíně, Jizerských horách, Beskydech, na Veľké Fatre nebo Poloninách), uvidíte stříbřitý pás hvězd s bohatými strukturami až k jižnímu obzoru, kde se v souhvězdích Štíra a Střelce Mléčná dráha opticky rozšiřuje. Tím směrem se díváme do centra naší Galaxie.
V září je celou noc pozorovatelná i planeta Saturn, která bude v opozici se Sluncem 21. září 2025 v 7:37 SELČ. Najdeme ji pouhýma očima v souhvězdí Vodnáře jako poněkud výraznější objekt v této oblasti. Jistě ale potěší každého majitele už menšího hvězdářského dalekohledu nebo návštěvníka nejbližší lidové hvězdárny, neboť právě dalekohled namířený k této planetě nabízí pohled i na její prstence. Prstence jsou přitom tak rozsáhlé, že ačkoliv je planeta Saturn od nás fyzicky okolo své opozice přes 1 miliardu kilometrů daleko, jsou jako světlý kroužek obepínající kotouček planety viditelné už ve větším binokuláru ustaveném na pevném stativu. Proto je spatřil už Galileo Galilei svým primitivním dalekohledem na počátku 17. století a nazval Saturn „planetou s ušima“.
V roce 2025 se rovina Saturnových prstenců bude promítat při pozorování ze Země pod nejmenším úhlem. Znovu taková situace nastane až v roce 2038. Zdroj: NASA.
Díky sklonu osy Saturnovy rotace vůči rovině ekliptiky se ale i prstence jeví různě nakloněné, a právě v roce 2025 budou velmi tenké – budeme se na ně dívat téměř z boku. Saturn tedy bude vypadat jako kotouček s tenkou gymnastickou obručí. Takto tenkých prstenců se přitom znovu dočkáme až na podzim roku 2038.
Konec září: Vyhlížejte opět světlo zvířetníku
Mléčná dráha (jdoucí od středu doleva nahoru) a slabé zvířetníkové světlo (jdoucí od středu doprava nahoru) nad slunečním radioteleskopem na observatoři v Ondřejově. Na snímku je zvířetníkové světlo sotva viditelné. Čím dále od měst, tím je kužel zvířetníkového světla patrnější.
Na konci září se Měsíc opět dostává do vhodné fáze na pozorování již zmíněného zvířetníkového světla – tentokráte z rána před rozbřeskem nad východním obzorem. Načasování je ideální: Podzimní slunovrat nastává 22. září 2025 (ve 20:20 SELČ) a nov se přitom odehraje už o den dříve, 21. září 2025. Poté Měsíc ruší svým svitem jen večer čili rána jsou až do 5. října 2025 bezměsíčná (až do fáze před úplňkem, který nastane ráno 7. října, po něm se Měsíc přesouvá na ranní oblohu). Ve střední Evropě se rovina zvířetníkového světla vyklání pod nejvyšším úhlem právě okolo podzimní rovnodennosti ráno před rozbřeskem (okolo 5. hodiny SELČ) a neostrý kužel světla směruje vysoko do souhvězdí Berana přes slabou Mléčnou dráhu v Blížencích, hvězdokupy v Býku nad majestátním souhvězdím Orionu. Za vyhlížením zvířetníkového světla je nutné vyjet daleko od měst, nebo alespoň do míst, kde ve směru na východ nesvítí žádné velké město. Jako odměnu příroda nabídne hned dvě výrazné planety vysoko nad jihovýchodem – bělavý Jupiter v souhvězdí Blíženců a nízko nad východem ještě jasnější „Jitřenku“, planetu Venuši nedaleko hvězdy Regulus v souhvězdí Lva.
7. září: Úplné zatmění Měsíce na obzoru
Sekvence průběhu úplného zatmění Měsíce.
V neděli 7. září 2025 spatříme na území Česka úplné zatmění Měsíce. Jde o vůbec první úplné zatmění viditelné z České republiky od ledna roku 2019 (po dlouhých 6 letech a 8 měsících!) a poslední až do prosince roku 2028, kdy se na Českou republiku konečně usměje štěstí. Od té doby pak budou pozorovatelná hned 3 úplná zatmění Měsíce po sobě (jedno v roce 2028 a dvě v roce následujícím).
Toto poměrně dlouhé úplné zatmění uvidíme v neděli ve večerních hodinách hned po západu Slunce. Podmínky k jeho pozorování se budou velmi lišit podle polohy pozorovatele na území Česko-Slovenska. Lépe bude pozorovatelné na Slovensku (čím více na východ, tím lépe), neboť během východu Měsíce už bude probíhat pokročilá fáze zatmění. Zatímco v Košicích Měsíc vyjde 25 minut před začátkem úplného zatmění (fáze úplného zatmění tak bude pozorovatelná za pokročilého soumraku), v Praze Měsíc bude vycházet 4 minuty po začátku fáze úplného zatmění a bude tedy poměrně těžké jej za soumraku vyhledat při jeho sníženém jasu na východním obzoru (viz následující tabulka). Částečné zatmění přitom začne v 18:27 SELČ, tedy v době, kdy Měsíc bude v Česku i na Slovensku pod obzorem. Všude na Slovensku a ve východní polovině Česka tak spatříme východ Měsíce ponořeného výraznou částí svého disku v zemském stínu krátce před úplným zatměním.
Úplné zatmění Měsíce začne v 19 hodin 30 minut SELČ velmi nízko nad východním obzorem. Tato fáze bude z důvodu jasné oblohy za soumraku velmi obtížně pozorovatelná. Nejlépe se bude dát vyhlížet na východě Slovenska, kde již bude soumrak velmi pokročilý a Měsíc už bude ležet téměř 5° nad obzorem. Zato v Česku bude Měsíc v době začátku úplného zatmění teprve vycházet a bude třeba počkat na větší tmu.
Obloha během úplného zatmění Měsíce 7. září 2025.
Jakmile soumrak pokročí, zatmělý Měsíc vynikne na čisté obloze v tzv. „Venušině pásu“, což je zemský stín promítnutý do zemské atmosféry. Je patrný hlavně na horách jako tmavý závoj pomalu se zvedající od východního obzoru, jak Slunce na opačné straně oblohy klesá pod obzor. Velmi nízko nad západem (na opačné straně než Měsíc) najdeme dvojici jasných objektů – planetu Mars a hvězdu Spica (souhvězdí Panny). Maximální fáze zatmění pak připadá na 20 hodin 11 minut SELČ, přičemž v té době už bychom měli červený Měsíc spatřit na čisté obloze alespoň teleskopicky a zcela jistě fotograficky i v západních Čechách. Jak bude soumrak pokračovat a Měsíc bude pozvolna stoupat v průběhu úplného zatmění nad obzor, uvidíme jej snáze jako naoranžovělý kotouč. V závěru úplného zatmění Měsíce, které nastane ve 20 hodin 52 minut, najdeme našeho kosmického souputníka už více jak 12° vysoko nad východo-jihovýchodním obzorem. Přibližně 13° východně od ztemnělého úplňku se budou nacházet dvě planety – očima viditelný Saturn a v malém dalekohledu dohledatelný Neptun. Obě planety na obloze budou dělit přibližně 2° (Neptun severovýchodně od Saturnu). Při maximální fázi zatmění se Měsíc svým severním okrajem „dotkne“ středu zemského stínu a zatmění tak bude poměrně tmavé a celkem fáze úplného zatmění potrvá 1 hodin 22 minut a 6 sekund. Půjde tedy o jedno z nejdelších úplných zatmění v tomto desetiletí.
Ještě asi hodinu budeme moci pozorovat výstup Měsíce ze zemského stínu, částečné zatmění skončí ve 21 hodin 56 minut SELČ. V té době bude Měsíc velmi vysoko nad jihovýchodním obzorem a očima bude stále patrné, že je z pravého horního okraje mírně tmavší díky poloze v zemském polostínu. Tento jev bude pozvolna slábnout a asi po 15-20 minutách bude polostínové zatmění patrné už jen fotograficky. Konec zatmění pak nastane ve 22 hodin 55 minut SELČ výstupem Měsíce z polostínu, tuto fázi úkazu už ale pozorovat ani fotografovat nelze.
Průběh zatmění nad Českem a Slovenskem
| Začátek částečného zatmění (pod obzorem) | 18 hod 27 min 06 s SELČ |
| Východ Měsíce (Snina) | 19 hod 02 min SELČ |
| Východ Měsíce (Košice) | 19 hod 05 min SELČ |
| Východ Měsíce (Banská Bystrica) | 19 hod 14 min SELČ |
| Východ Měsíce (Opava) | 19 hod 20 min SELČ |
| Východ Měsíce (Bratislava) | 19 hod 21 min SELČ |
| Východ Měsíce (Brno) | 19 hod 25 min SELČ |
| Východ Měsíce (Pardubice) | 19 hod 29 min SELČ |
| Východ Měsíce (Praha) | 19 hod 34 min SELČ |
| Východ Měsíce (Cheb) | 19 hod 43 min SELČ |
| Začátek úplného zatmění | 19 hod 30 min 45 s SELČ |
| Maximální fáze zatmění | 20 hod 11 min 47 s SELČ |
| Konec úplného zatmění | 20 hod 52 min 50 s SELČ |
| Konec částečného zatmění | 21 hod 56 min 30 s SELČ |
| Konec polostínové fáze * | 22 hod 55 min 04 s SELČ |
* tato fáze není očima ani fotograficky pozorovatelná
19. září: Nebeský trojúhelník a zmizení Venuše za Měsícem
Krásné nebeské setkání Měsíce, Venuše a hvězdy Regulus v časných ranních hodinách 19. září 2025.
V časných ranních hodinách v pátek 19. září 2025 spatříme už před rozbřeskem Měsíc ve fázi úzkého srpku (2 dny před novem) a jasným popelavým svitem (sluneční světlo rozptýlené zemskou atmosférou na jinak neosvětlenou část Měsíce), jak jeho vyboulená osvětlená část směřuje k jasné planetě Venuši, která se bude nacházet úhlově velmi blízko jasné hvězdy Regulus v souhvězdí Lva. Fotogenická konstelace se bude dát vyhlížet ještě za rozbřesku. Pro majitele dalekohledů ale tímto podívaná nekončí – Měsíc v odpoledních hodinách jasnou Venuši zakryje. Ačkoliv jde o úkaz na denní obloze (v bezpečné úhlové vzdálenosti od Slunce), na čistém nebi by mohl být vidět i pouhýma očima, neboť Venuše se dá najít i na blankytném nebi za denního světla – pokud bude čistý vzduch. Pochopitelně použití malého dalekohledu podívanou znásobí.
Zákryt Venuše Měsícem na denní obloze 19. září 2025 při pohledu přes astronomický dalekohled.
Celý úkaz sice potrvá více jak hodinu, ale samotný vstup Venuše za měsíční okraj (viditelný) a její výstup zpoza neosvětleného okraje bude trvat jen desítky sekund. Venuše bude mít také fázi – podobnou Měsíci mezi úplňkem a poslední čtvrtí, takže v dalekohledu se bude jevit jako zářící oválek. V Praze vstup nastane okolo 14:11 SELČ, výstup okolo 15:24 SELČ. Na jiných místech Česka a Slovenska se budou časy jevu lišit až v minutách. Přesnou předpověď úkazu pro zvolené místo nabízí například stránka In-the-sky.org nebo si můžete úkaz pro vaši lokalitu nasimulovat pomocí volně stažitelného programu Stellarium.