Čas východu a západu Slunce a délka svítání, dne, soumraku a noci závisí na zeměpisných souřadnicích místa pozorování a v průběhu roku se mění. V daný den závisí čas východu a západu Slunce na zeměpisné délce; délka trvání svítání, dne, soumraku a noci závisí na zeměpisné šířce.
Východ Slunce a západ Slunce jsou okamžiky, kdy se horní okraj slunečního kotouče nachází přesně na hranici horizontu. Díky atmosférické refrakci je však skutečná poloha horního okraje slunečního disku v těchto okamžicích 0° 34′ pod obzorem. Zdánlivý poloměr Slunce na obloze činí 0° 16′, takže střed slunečního disku je v okamžiku východu Slunce (tj. na konci ranního občanského soumraku) nebo západu Slunce (tj. na začátku večerního občanského soumraku) 0° 50′ pod obzorem.
Při západu Slunce přechází den v noc a při východu Slunce přechází noc v den. Oba tyto časové intervaly se nazývají soumrak, i když v případě východu Slunce se častěji hovoří o svítání. Pro potřeby astronomie se rozlišují tři typy soumraku v závislosti na poloze Slunce pod obzorem:
Občanský soumrak – Střed Slunce se nachází pod obzorem ve výšce (0°,-6°>. Lidé mohou ještě bez problémů vykonávat většinu činností (čtení, psaní, …) bez umělého osvětlení. V našich zeměpisných šířkách trvá v době rovnodennosti 31 minut a při letním slunovratu 47 minut.
Nautický soumrak – Střed Slunce se nachází pod obzorem ve výšce (-6°,-12°). V tu dobu je už rozeznatelná většina hvězd, které lze vidět pouhým okem bez nutnosti použít dalekohled. V krajině lze rozeznávat obrysy předmětů. Název nautický soumrak vychází ze situace na mořské hladině – během nautického soumraku je totiž ještě vidět mořský horizont. Nautický soumrak byl důležitý pro mořeplavce, protože s ním přicházela nutnost začít se orientovat podle poloh hvězd.
Astronomický soumrak – Střed Slunce se nachází pod obzorem ve výšce (-12°,-18°>. Obloha je tmavá, jsou vidět hvězdy páté magnitudy. Slabší objekty, typicky např. mlhoviny nebo galaxie, však ani v dobrém dalekohledu nejsou za astronomického soumraku pozorovatelné. Je třeba počkat na astronomickou noc, kdy se střed Slunce na obloze nachází více než 18° pod horizontem a sluneční světlo již nijak nenarušuje pozorování. Astronomický soumrak večer navazuje na nautický soumrak, ráno mu předchází. V našich zeměpisných šířkách je astronomický soumrak nejkratší začátkem března a začátkem října (trvá cca 40 minut). Doba trvání jednotlivých typů soumraků je závislá nejen na ročním období, ale také na zeměpisné šířce daného místa na Zemi. V rovníkových oblastech jsou doby soumraků velmi krátké, neboť zdánlivá trajektorie Slunce kolem Země je v těchto oblastech velmi strmá. Naopak dlouhotrvající soumraky nastávají v polárních oblastech – v okolí severního pólu a jižního pólu trvá soumrak půl roku – hovoříme o tzv. polárním dni. Další polovinu roku pak Slunce nad obzor vůbec nevystoupí – nastává polární noc.
Délka dne (slunečního svitu) během roku v závislosti na zeměpisné šířce:
Příklad: Na 1. máje na 50° severní šířky trvá den téměř 15 hodin.
Východ Slunce, západ Slunce a začátky a konce jednotlivých druhů soumraků jsou časové okamžiky. Délka dne, délka noci a jednotlivé soumraky jsou časové úseky.
Ranní astronomický soumrak – Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 18 až 12 stupňů pod obzorem. V této době jsou ještě vidět nejslabší hvězdy.
Ranní nautický soumrak – Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 12 až 6 stupňů pod obzorem. Ještě bývají vidět nejjasnější hvězdy.
Ranní občanský soumrak – Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 6 až 0 stupňů pod obzorem. V této době je již možné venku vykonávat běžné činnosti bez umělého osvětlení.
Východ Slunce – je každodenní vystoupení Slunce nad obzor v důsledku zemské rotace. Astronomicky je východ Slunce definován jako okamžik, kdy se horní hrana slunečního disku nachází přesně na obzoru. Po východu Slunce nastává den.
Západ Slunce – je každodenní sestoupení Slunce pod obzor v důsledku zemské rotace. Astronomicky je západ Slunce definován jako okamžik, kdy se horní hrana slunečního disku nachází přesně na obzoru. Po západu Slunce nastává večerní soumrak.
Večerní občanský soumrak – Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 0 až 6 stupňů pod obzorem. V této době je ještě možné venku vykonávat běžné činnosti bez umělého osvětlení.
Večerní nautický soumrak – Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 6 až 12 stupňů pod obzorem. Již bývají vidět nejjasnější hvězdy.
Večerní astronomický soumrak – Doba, po kterou se Slunce pohybuje v rozmezí 12 až 18 stupňů pod obzorem. V této době již jsou vidět nejslabší hvězdy.
Astronomická noc – nastává pokud Slunce klesne více než 18 stupňů pod obzor. V našich zeměpisných šířkách v období blízko letního slunovratu Slunce neklesá víc než 18° pod horizont. Večerní astronomický soumrak tak splývá s ranním astronomickým soumrakem a astronomická noc tedy (přibližně po dobu jednoho měsíce) vůbec nenastává.