Planetky jsou malá, většinou kamenná, tělesa obíhající po eliptických drahách kolem Slunce a nejevící „kometární aktivitu“ (když se přibližují ke Slunci, neuvidíme u nich chvost jako u komet). Pokud jde o rozměry, jsou planetky jedny z nejroztodivnějších objektů v naší sluneční soustavě. Největší známou planetkou je Ceres (jeho průměr je téměř 1 000 km), ale naopak nejmenší dnes objevovaná tělesa mají rozměry řádově metrů, tedy spíše meteorické. S rozměry planetky souvisí také její tvar – planetky s průměrem do 300 km jsou většinou nepravidelné „bramboroidy“, větší planetky bývají kulaté. Planetky nesvítí vlastním světlem ale světlem odraženým, podobně jako planety. Pouze jedna z nich je na hranici zahlédnutelnosti okem (Vesta).
Největší planetky v porovnání se Zemí a Měsícem
Planetky obíhají kolem Slunce ve dvou významných pásech. Nejvýznamnější je tzv. hlavní pás. Hlavní pás asteroidů je soustava planetek, které obíhají v prostoru mezi drahami Marsu a Jupiteru, zhruba ve vzdálenostech od 2 AU do 4 AU. Z větší části se vytvořily z protoplanetárního disku v oblasti, kde se v důsledku gravitačního vlivu Jupiteru nemohlo vytvořit jediné velké těleso. Mnohé vznikly dodatečně rozpadem původně vniklých těles při jejich vzájemných srážkách.
Pás planetek mezi Marsem a Jupiterem.
Planetka Vesta – průměr 530 km
Jedna z prvních objevených planetek, člen hlavního pásu – planetka Ceres – byla objevena ředitelem palermské hvězdárny na Sicílii Guiseppem Piazzi, který přeměřoval pozice hvězd na mapě. Na přelomu roku 1800 a 1801 našel jednu, která se mezi ostatními pohybovala. Dodnes planetky i komety objevujeme jako pohybující se objekty mezi hvězdami.
Planetka Ceres – průměr 975 km.
Pluto – průměr 2370 km
Druhý, Kuiperův pás nalezneme za drahou planety Neptun. Ukazuje se, že planeta Pluto je také členem bohaté rodiny transneptunických těles. Je to oblast sluneční soustavy rozprostírající se od oběžné dráhy Neptunu až do vzdálenosti přibližně 55 astronomických jednotek (8,5 miliardy km) od Slunce. Jde o podobné seskupení těles, jako je hlavní pás planetek, ovšem mnohem větší – asi 20krát širší a 20 až 200krát hmotnější. Podobně jako hlavní pás sestává zejména z malých těles, která zde zůstala z počátku vývoje sluneční soustavy.
Kuiperův pás