Phobos je větším ze dvou měsíců planety Mars. Tento vnitřní měsíc Marsu objevil 17.8.1877 Asaph Hall jen šest dní po objevu menšího Marsova měsíce Deimos. Název Phobos pochází z řeckého slova fobos – strach. Ano, strach a hrůza (Deimos) vždy provázely boha války – Marta…
Měsíc Phobos má velice nepravidelný tvar trojosého elipsoidu o rozměrech přibližně 26,6×22,2×18,6 km. Dnes se zdá, že Phobos i Deimos jsou Marsem zachycené objekty z hlavního pásu asteroidů a že nevznikaly společně s planetou Mars.
Ze spektroskopických analýz se chemické složení Phobosu jeví jako velice podobné složení uhlíkatých planetek typu C. Měsíc Phobos je gravitačně nesoudržný, zdá se, že se skládá z jednotlivých úlomků. Tomu nasvědčuje nízká hustota tělesa (1,87 g/cm3). To s největší pravděpodobností povede k postupnému rozpadu tělesa a jeho zániku.
Phobos obíhá kolem Marsu po mírně excentrické dráze s pericentrem 9 238 km a apocentrem 9 522 km jednou za 0,319 dne. Hmotnost měsíce Phobos činí pouhých 1,07×1016 kg a gravitační zrychlení na jeho povrchu dosahuje pouhého zlomku gravitačního zrychlení na povrchu naší planety – jen 0,0019 až 0,0084 m/s2 (0,000 4 g). Úniková rychlost z Phobosu tak činí pouhých 11 m/s! Odrazivost povrchu (albedo) je velice nízká, činí jen 0,071. Úspěšně tak atakuje „odrazivost“ černého uhlí…
Rotace měsíce Phobos je vázaná, natáčí k Marsu tedy stále stejnou polokouli, podobně jako Měsíc k planetě Zemi (jedna otočka za 7 h 39,2 min). Phobos nemá pochopitelně žádnou atmosféru, takže je jeho povrch vydán na milost a nemilost slunečnímu větru a dalším kosmickým vlivům.
Povrch měsíce je značně rozryt krátery, ten největší o průměru asi 10 km dostal pojmenování Stickney. Druhým největším kráterem je Hall o průměru 6 km. Při impaktu a vzniku kráteru Stickney došlo k vytvoření lineárních rýh s délkou až 10 km a hloubkou okolo 100 m. Impaktor tehdy málem způsobil naprostý rozpad měsíce.
První snímky měsíčku Phobos pořídila v roce 1971 americká kosmická sonda Mariner 9. Na poněkud podrobnější snímky čekala věda do roku 1977, kdy se k Marsu dostala kosmická sonda Viking 1. Podrobné snímky Phobosu však pořídila až ruská kosmická sonda Fobos 2, která se v březnu 1989 přiblížila k měsíci na vzdálenost pouhých 191 km. Následovaly kosmické sondy Mars Global Surveyor, Mars Express a v roce 2009 Mars Reconnaissance Orbiter.
Měsíc Phobos při oběhu Marsu.
Detailní pohled na povrch Phobosu.