Obzorníkové souřadnice jsou souřadnice, s jejichž pomocí se určují polohy nebeských těles na nebeské sféře. Základní rovinou obzorníkových souřadnic je rovina obzoru (též obzorník), za výchozí bod se pak považuje jižní bod obzoru (tj. bod průsečíku meridiánu s obzorníkem).
Mezi tyto souřadnice patří:
- astronomický azimut (A) – úhel mezi meridiánem a výškovou kružnicí, na níž se promítá pozorované nebeské těleso. Azimut nabývá hodnot 0° až 360° a měří se od jižního bodu obzoru ve směru hodinových ručiček. Astronomický azimut nelze zaměňovat s azimutem topografickým.
- výška (h) – výška nebeského tělesa nad obzorem. Měří se po obvodu výškové kružnice a nabývá kladných i záporných hodnot (0° až 90° pro nebeská tělesa nad obzorem, 0° až -90° pro nebeská tělesa pod obzorem). Místo výšky se někdy udává tzv. zenitová vzdálenost z (tj. vzdálenost nebeského tělesa od zenitu pozorovatele).
Světový (nebeský) rovník je kružnice na nebeské sféře, která je průmětem zemského rovníku. Jeho sklon vůči rovině ekliptiky je asi 23,5°. Nebeské objekty v blízkosti nebeského rovníku jsou viditelné téměř na celém světě,
Ekliptika je průsečnice, v níž rovina dráhy Země kolem Slunce protíná nebeskou sféru. Slovo je odvozeno od latinského eclipsis – zatmění, protože právě v nejtěsnější blízkosti ekliptiky nastávají zatmění Slunce a Měsíce.
Z pohledu zemského pozorovatele se Slunce jeví tak, jakoby se pohybovalo na pozadí hvězd. Ekliptika je dráha, kde je Slunce zobrazeno na dráze vzhledem ke hvězdám. Země dokončí svůj oběh kolem Slunce za 365 dní.
Ekliptika má tvar kružnice a protíná nebeský rovník ve dvou bodech. Jeden se nazývá jarní a druhý podzimní. Při pohledu ze Země putuje Slunce po ekliptice a prochází přitom během roku různými souhvězdími, která nazýváme zvířetníková souhvězdí. Blízko ekliptiky najdeme všechny planety Sluneční soustavy i Měsíc.
Rovina ekliptiky je rovina, ve které obíhá Země kolem Slunce. Tato rovina se s časem téměř nemění, a proto je vhodná pro definování soustavy souřadnic (ekliptikální souřadnice). Všechny planety Sluneční soustavy obíhají kolem Slunce v rovinách, které se od roviny ekliptiky liší málo. Tato skutečnost je pravděpodobně důsledkem vývoje Sluneční soustavy z plynného protoplanetárního disku
Rovníkové souřadnice
Obdobou zeměpisných souřadnic jsou astronomické souřadnice.
Rovníkové souřadnice představují jeden ze systémů souřadnic pro mapování objektů na obloze. Středem souřadnic je střed Země a základní rovina je dána nebeským rovníkem, tj. promítnutím zemského rovníku na nebeskou sféru.
Rektascenze je úhel měřený ve stupních nebo hodinách v rovině rovníku od jarního bodu. Rektascenze jarního bodu je 0° (0 h), rektascenze podzimního bodu je 180° (12 h). Je obdobou zeměpisné délky. Častěji se udává v hodinách, minutách a sekundách. Jedna hodina odpovídá úhlu 15°.
Deklinace je úhel měřený ve stupních na deklinačních kružnicích. Deklinační kružnice jsou hlavní kružnice kolmé k nebeskému rovníku. Deklinace světového rovníku je 0°, deklinace severního světového pólu je 90°, deklinace jižního světového pólu je -90°. Je obdobou zeměpisné šířky. Deklinační kružnice (prochází severním a jižním světovým pólem) procházející navíc jarním a podzimním bodem se nazývá kolur rovnodennosti.