PLANETY:
| Merkur | na konci měsíce večer nízko nad západním obzorem |
| Venuše | večer vysoko nad západním obzorem |
| Mars | nepozorovatelný |
| Jupiter | v první polovině noci |
| Saturn | nepozorovatelný |
| Uran | nepozorovatelný |
| Neptun | nepozorovatelný |
Květnové noci stále dokážou přinést teploty pod bodem mrazu, většinou je ale noční pozorování oblohy již podstatně příjemnější než v zimních měsících, tak si jej pojďme užít. A začneme Měsícem. Ten se totiž v květnu ocitne dvakrát ve fázi úplňku a to hned 1. 5. a následně 31. 5. Tento úkaz není příliš častý a obvykle nastává zhruba jednou za dva až tři roky a v posledních desetiletích se pro druhý úplněk v kalendářním měsíci vžilo označení „Blue Moon“ tedy Modrý Měsíc i když původně se takto označoval třetí úplněk v ročním období, ve kterém nastaly čtyři úplňky místo obvyklých tří. Hezké seskupení planet, tentokrát naopak se srpkem mladého měsíce uvidíme na večerní obloze od 18. do 20. května. Za soumraku 19. 5. budou obě planety od sebe ve vzdálenosti asi 20 stupňů a Měsíc bude mezi nimi. Dvojici planet Venuši a Jupiter spatříme večer nad severozápadem celý květen jako velmi výrazné objekty. Koncem měsíce je doplní i Merkur, který sice maximální elongace dosáhne až v červnu, ale to už se bude pomalu ztrácet na světlé obloze před letním slunovratem. Zatímco Venuše jako Večernice je začátkem května velmi nápadná, protože zapadá až během astronomické noci, pozorovací „okno“ pro Jupiter pomalu končí. V průběhu zimy a jara kulminoval velmi vysoko na obloze – ideální podmínky pro teleskopické pozorování. Koncem května už také můžeme za svítání zahlédnout Saturn, ale zatím jen velmi nízko nad východním obzorem. Jeho čas přijde na podzim. Maximum meteorického roje eta Akvarid, jehož hodinová frekvence se pohybuje kolem 50 meteorů, připadá na 6. 5. Pozorování bude rušit Měsíc po úplňku. V průběhu dubna byla i malými dalekohledy (s objektivem o průměru 10 cm) viditelná supernova SN 2026fvx v galaxii NGC 4205 v souhvězdí Draka. Nyní se stále drží svým jasem kolem 14 mag a na její spatření stále stačí i na příměstské obloze menší přístroj (20–25 cm). Jedná se supernovu typu Ia a odhady vzdálenosti se pohybují v rozmezí 57–80 milionů světelných let. Takže pokud chcete vidět hvězdu, která explodovala v době, kdy so po Zemi pravděpodobně ještě proháněli dinosauři, neváhejte.
Seskupení Venuše a Jupiteru s Měsícem mezi 18.–20. květnem večer nad západem.
Zdroj: udalosti.astro.cz
