Mlhovina Koňská hlava
Přestože mají temné mlhoviny prakticky stejné vlastnosti jako reflexní mlhoviny či emisní mlhoviny, nijak nesvítí. To proto, že se v jejich blízkosti nenachází žádná hvězda, jejíž světlo by se mohlo odrážet na jejich prachových částicích a nebo excitovat jejich plynnou složku. Temné mlhoviny se tak jeví jako na hvězdy extrémně chudé oblasti.
Přestože temné mlhoviny nijak nezáří, lze je pozorovat. To v případě, když se promítají na jasnější hvězdné pozadí a nebo emisní mlhoviny, které se nacházejí při pohledu ze Země za nimi. Prachové částice temných mlhovin dokáží totiž světlo rozptýlit a nebo absorbovat (proto se jim někdy také říká absorpční mlhoviny) a způsobit pokles jasnosti hvězd (mlhovin) za nimi až o několik magnitud. Jejich podstatu odhalil již v roce 1927 E. E. Barnard.
Temné mlhoviny jsou velice dobře patrné na snímcích Mléčné dráhy, jednoho ze spirálních ramen naší Galaxie, které se soustřeďují do roviny Galaxie. Tyto temné mlhoviny zakrývají až třetinu Mléčné dráhy vytvářejíc nápadný temný pás. Obzvláště povedený temný pás v galaktické rovině můžeme pozorovat u galaxie Sombrero (M 104) v souhvězdí Panny.
Asi nejznámější temnou mlhovinou je Koňská hlava (IC 434) v souhvězdí Orion poblíž hvězdy Alnitak. Mlhovina, která je od Země vzdálena asi 120 parseků, svým tvarem připomíná koňskou hlavu.
Další známou temnou mlhovinou je Uhelný pytel v Jižním kříži vzdálená od Země asi 154 pc. Její celková hmotnost je odhadována na 300 MS. Dále mlhovina Pipe v souhvězdí Hadonoše či mlhovina Barnard 173 aj. Odhaduje se, že v naši Galaxii je až 1 000 × více temných mlhovin než mlhovin emisních.
Oblak LDN 483 ve vzdálenosti asi 700 světelných let v souhvězdí Hada.
Zvláštním případem temných mlhovin jsou globule. Tyto malé mlhoviny téměř sférických tvarů připomínají černou tečku o fyzických rozměrech 1 000 až 100 000 AU jsou neobyčejně husté. Způsobují pokles jasu procházejícího světla až o 5m a obvykle bývají zárodky vznikajících hvězd.