Rosetta
Emisní mlhoviny patří k nejfotografovanějším a nejfotogeničtějším mezihvězdným objektům v naší Galaxii. Hvězdářské dalekohledy nám odhalily neobyčejně pestrou paletu barev a roztodivných tvarů. Vesmír při nich prokazuje tak neobyčejně bohatou fantazii, že i Picaso s Dalím by zbledli závistí.
Emisní mlhoviny jsou mezihvězdné oblaky, jejichž plyn je k záření excitován ultrafialovým zářením blízké a modré a horké hvězdy spektrálního typu O nebo B (po B2). Ionizované atomy po zpětné rekombinaci vyzáří fotony znatelně větších vlnových délek, díky čemuž se dají emisní mlhoviny pozorovat i ve viditelném světle.
Počet ionizovaných atomů v mlhovině je tím vyšší, čím je teplota blízké hvězdy vyšší a UV záření intenzivnější. Jsou-li takovéto mlhoviny dostatečně husté a mezihvězdný vodík je zcela ionizován, pak astronomové hovoří o H II oblastech, které září právě jako ony emisní mlhoviny.
M42 – Velká mlhovina v Orionu
Z emisních mlhovin je bezesporu nejznámější a možná že i nejkrásnější Velká mlhovina v Orionu (M 42, NGC 1976), která je díky zdánlivé jasnosti 5,4m pozorovatelná ze Země i pouhým okem. Její krása však vynikne až při pozorování světelným astronomickým dalekohledem a nebo na fotografii.
Orlí mlhovina
Dalšími krásnými emisními mlhovinami jsou například mlhovina Trifid v souhvězdí Střelce, Orlí mlhovina (M 16) v souhvězdí Hada se známými Sloupy stvoření, mlhovina Laguna (M 8) opět ve Střelci či mlhovina Roseta (NGC 2244) v souhvězdí Jednorožce.
Laguna
Dosahují-li mezihvězdná mračna relativně nízké hustoty (do 100 atomů na cm3) může UV záření horké ozařující hvězdy excitovat atomy plynu do metastabilních hladin. Při přechodu atomu z metastabilní hladiny do základní hladiny může plyn mlhoviny vydávat záření v tzv. zakázaných čárách jako je O III, N1 (500,7 nm) nebo N3 (495,9 nm), přičemž jsou ve spektru i jasné emisní čáry H I, He II, O II, O III, N II a N III.
Zvláštním případem emisních mlhovin jsou tzv. planetární mlhoviny, které jsou expandujícím obálkami horké centrální hvězdy. Planetárním mlhovinám jsme se již ale věnovali v samostatném článku. Stejně tak sem lze zařadit zbytky po supernovách, jako je např. Krabí mlhovina (M 1) v souhvězdí Býka.
Krabí mlhovina