Sinus Iridum – Záliv duhy je ztuhlou lávou zatopený polokruhovitý útvar v severozápadní části Moře dešťů. Jedná se o pozůstatek obrovské valové roviny o průměru 260km. Fotografováno dalekohledem Celestron 356/3910mm.
Kráter Copernicus (Koperník). Průměr kráteru činí 93km, hloubka kráteru je necelých 4000m. Jedná se o poměrně mladý a výrazný měsíční kráter (podle datování ze vzorků, které dopravila na Zemi posádka Apolla 12) byl vytvořen asi před 800. milióny let srážkou Měsíce s tělesem o průměru cca 8km. Je obklopen systémem světlých paprsků z materiálu vyvrženém při impaktu. Fotografováno dalekohledem Celestron 356/3910mm.
Mare Humorum (tmavá kruhová oblast na pravém okraji snímku). Jedná se o měsíční moře s průměrem 380 km a rozlohou cca 113 000 km². Výrazný kráter na severním okraji moře se jmenuje Gassendi a dosahuje průměru 112km. Fotografováno dalekohledem Celestron 356/3910mm.
Fotografie jihovýchodního okraje Měsíce s výrazným a poměrně mladým kráterem Tycho (86km) – stáří kráteru se odhaduje na „pouhých“ 100 milionů let. Pod ním leží kráter Longomontanus (146km) a na spodním okraji svítá nad výrazně protáhlým kráterem Schiller (71 x 179km). Fotografováno dalekohledem Celestron 356/3910mm.
Zákryt Saturnu Měsícem nastal 4. ledna okolo 18:30 SEČ. Saturn se schoval za neosvětlenou stranu Měsíce a jeho výstup zpoza strany nasvícené Sluncem nastal zhruba v 19:40 SEČ.
Měsíc 3 dny po novu. Na fotografii je vidět hru světla a stínů na „terminátoru“, tak se říká rozhraní dne a noci. Měsíční fáze se rozlišují podle toho, jak velká část Měsíce ozářená Sluncem je pozorována ze Země. To se mění vlivem oběhu Měsíce kolem Země, který trvá přibližně 29,5 dne. S touto periodou se opakují jednotlivé fáze od novu přes úplněk po další nov. Fotografováno dalekohledem APM 150/1200 ED APO fotoaparátem Canon 450D v primárním ohnisku dalekohledu
Měsíc 4 dny před úplňkem fotografovaný dalekohledem APM 152/1200 mm.