Nepravidelné galaxie jsou jedním ze základních morfologických typů galaxií. Nepravidelné galaxie označované jako Irr tvoří asi jen okolo 3 – 5 % známých galaxií nemají žádnou viditelnou strukturu a dokonce ani pravidelný tvar. Jedná se spíše o chaoticky uspořádané hvězdné ostrovy s nejbouřlivější hvězdotvorbou.
Nepravidelné galaxie jsou tedy charakteristické neuspořádaným vzhledem bez jasných známek vnitřní struktury. Jen některé z nepravidelných galaxií mohou mít náznaky spirálních ramen s velkým množstvím mladých hvězd spektrálních typů O a B a velké množství mezihvězdné hmoty. Takovéto galaxie se označují jako Irr I. Nepravidelné galaxie typu Irr II jsou již opravdu dokonale amorfní.
Galaxie M82 v souhvězdí Velké Medvědice vzdálená 12,8 miliónů světelných let.
Asi nejznámějším příkladem nepravidelných galaxií je Velký Magellanův oblak, oblak viditelný na jižní obloze. Tato nepravidelná galaxie je od naší Galaxie vzdálena asi 163 000 světelných let a patří do místní skupiny galaxií. Obsahuje okolo 10 miliard hvězd a dosahuje zdánlivé jasnosti 0,6m. Je tedy velice dobře vidět i pouhým okem.
Zajímavou skutečností je, že nepravidelné galaxie jsou nejsvítivějšími objekty svého druhu na jednotku hmotnosti. Zatímco eliptické galaxie jsou nejvíce spořivé, neboť poměr mezi hmotností a svítivostí dosahuje pouhých 100:1, nepravidelné galaxie hrají mnohem větší haury. Na jednotku hmotnosti totiž produkují až stonásobně více energie. Poměr hmotnost – svítivost může dosáhnout hodnoty až 1:1.
Velký Magellanův oblak
Velkému Magellanovu oblaku (LMC) dělá společnost Malý Magellanův oblak (SMC) v souhvězdí Tukana. Plošná zdánlivá jasnost této galaxie je 2,8m. Od naší galaxie je vzdálena asi 199 000 světelných let. Je menší než Velký Magellanův mrak. Obsahuje pouhých 2,5 miliardy hvězd. Obě mračna jsou průvodci naší galaxie – Mléčné dráhy.
Malý Magellanův oblak
Dalšími nepravidelnými galaxiemi jsou například M 82 v souhvězdí Velké medvědice, NGC 1569 v Žirafě, Sextans A, Leo A nebo IC 559, DDO 190, trpasličí galaxie PGC 16389 aj.
Nepravidelné galaxie za svou neobyčejně vysokou svítivost vděčí velkému množství mladých a horkých hvězd hvězdné populace I. Ty mohou vznikat díky obrovským molekulárním mračnům, kolébkám hvězdných pokolení. Vždyť mezihvězdná hmota tvoří u nepravidelných galaxií 25 % až 35 % z celkové hmotnosti těchto hvězdných ostrovů.
Jednotlivé typy galaxií představují paralelní vývojové větve. Nikoliv vývojové stupně, jak se soudilo dříve. Stáří jednotlivých galaxií je tak víceméně stejné. Například nepravidelné galaxie vznikaly z protogalaxií s vysokým rotačním momentem u kterých, na rozdíl od spirálních galaxií, nedošlo k výraznější koncentraci hmoty směrem ke středu protomraku (protogalaxie).