Deimos je menším z měsíců planety Mars. Jeho jméno pochází z řečtiny a v překladu znamená Hrůza. Ano Strach a Hrůza (Phobos, větší měsíc Marsu) provázely Mars, boha války na jeho válečných výpravách jako vozatajové. Podle legendy je Deimos synem boha války Marta (Area) a Afrodíté (Venuše).
Deimos spolu s Fobosem objevil 11.8.1877 americký astronom Asaph Hall na observatoři ve Woshingtonu. Průměr měsíce Deimos činí pouhých 12,5 km. Jedná se však o střední průměr, neboť Deimos má velice nepravidelný tvar trojosého rotačního „šišoloidu“ s osami 15×12×11 km připomínající brambor.
Hmotnost Deima je nízká, činí asi 2,244×1015 kg při střední hustotě 2,247 g/cm3. Gravitační zrychlení na povrchu Deima pak činí asi jen 0,0039 m/s2. Abyste unikli z povrchu tohoto měsíce, stačí dosáhnout rychlosti pouhých 7 m za sekundu.
Deimos obíhá kolem Marsu po eliptické dráze s malou excentricitou (e=0,002 8) ve střední vzdálenosti 6,912 poloměru Marsu (asi 23 500 km). Svou mateřskou planetu oběhne Deimos za 1 den 6 hodin a 17,9 minuty. Z povrchu Marsu se Deimos jeví v úplňku jako planeta Venuše ze Země, fáze by byly pozorovatelné až dalekohledem, neboť úhlový průměr Deima činí pouhé 2,5 minuty …
Kolem své osy se otočí za stejně dlouhou dobu, tudíž má tzv. vázanou rotaci a k Marsu nastavuje stále stejnou polokouli. Deimos má tmavou načervenalou barvu s velice nízkým albedem – 0,068. Sklon oběžné dráhy k rovině rovníku činí piuhých 0,93°.
Deimos, stejně jako Phobos pravděpodobně nesouvisí s mateřskou planetou geneticky. Nejspíše vznikaly v jiné části naší Sluneční soustavy, pravděpodobně v pásmu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Marsem byly zachyceny až dodatečně, kdy se jako volně putující planetky (asteroidy) dostaly do gravitačních spárů mnohem hmotnější a tedy gravitačně zdatnější planety Mars.
Měsíc Deimos má poměrně hladký povrch pokrytý silnou vrstvou prachu a kamenných úlomků – tzv. regolitem. Povrch je ale zbrázděn i množstvím impaktních kráterů. Největším kráterem je nápadná nepravidelná prohlubeň o průměru téměř 10 km, což je vzhledem k průměru tohoto měsíce ohromující číslo. Ostatní krátery mají výrazně menší průměry. Největší z nich – Voltaire a Swift – dosahují průměru jen asi 2 resp. 1 km.
Poprvé zblízka byl Deimos zkoumán již v roce 1977 kosmickými sondami Viking 1 a Viking 2. Viking 1 se k měsíci Deimos přiblížil až na 500 km a získal snímky s rozlišením pouhých tří metrů. Náš snímek ale pořídila americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).