Měsíc se 25. října ve 12:49 SELČ ocitl v novu a nastalo částečné zatmění Slunce. To bylo viditelné v části Evropy a Asie. U nás jsme toto zatmění viděli v okolí poledne s maximální fází přibližně 0,43 (Měsíc se zakousl do Slunce skoro do poloviny, ale procento zakrytého povrchu Slunce bylo výrazně menší). Zatmění se u nás odehrálo asi 25 stupňů vysoko nad jihovýchodem až jihem. Začalo vstupem Měsíce před sluneční disk v 11:13 SELČ a končilo ve 13:22 SELČ. Maximum nastalo ve 12:17 SELČ.
Částečné zatmění Slunce se slunečními skvrnami.
Foto: Richard Mališka
Průběh zatměni do maximální fáze.
Ve výřezu jsou viditelné nerovnosti na okraji měsíčního disku. Jedná se o valy kráterů a vrcholky kopců.
PRŮBĚH ČÁSTEČNÉHO ZATMĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE
Měsíc se zanořil do 42 % průměru slunečního disku (max. fáze zatmění) a bylo zakryto 30 % viditelného povrchu Slunce.
Kresba maximální fáze částečného zatmění 25. 10. 2022 v ČR
ZATMĚNÍ VE SVĚTĚ
Animace ukazuje, kudy prošel polostín Měsíce, a kde bylo tedy vidět částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022
Na animaci vidíme, že polostín zasáhl jen severní polokouli a ve střední Evropě jsme jej viděli jako nepříliš výrazné částečné zatmění. Měsíc se u nás zanořil do slunečního kotouče asi ze 43 % jeho průměru, ale zakryl jen 30 % slunečního povrchu. Méně výrazné bylo na jihozápad od nás, například ve španělské Valencii se už Měsíc slunečního kotouče jen dotkl asi na půl hodiny. Více než polovinu Slunce zakryl Měsíc pro obyvatele finských Helsinek, kde zatmění trvalo dvě a čtvrt hodiny. Nejvýraznější fáze zatmění nastala za Uralem, například z Omsku nebo Čeljabinsku viděly jen 20 % z povrchu Slunce.
Pozorování zatmění Slunce se vydařilo skvěle, počasí bylo ideální a návštěvnost velká – kromě návštěvníků z řad veřejnosti nás navštívili i žáci 1. ZŠ Benátky nad Jizerou. Všichni měli možnost se na tento výjimečný úkaz podívat přes dalekohledy hvězdárny, kde byly kromě zatmění samotného pozorovatelné i sluneční skvrny a výrazné protuberance. Spousta návštěvníků pociťovala mírné ochlazení a změnu intenzity světla, které způsobilo právě zakrytí slunečního disku.
Foto: Petr Kabeš