Toto nesmírně zajímavé částečné zatmění v České republice jsme zachytili v pátek časně ráno, avšak bohužel již za pokročilého svítání. Měsíc se do zemského stínu ponořil z 93 % svého průměru. V tom okamžiku jasně svítila jen velmi úzká „čepička“ severního měsíčního pólu, zatímco na zbytku měsíční plochy se již rozkládaly barvy v zemském stínu. Šlo tedy o téměř úplné zatmění. Jenomže krátce poté, kdy zatmění dosáhlo svého maxima, začal Měsíc z našeho území zapadat. Lépe celou podívanou viděli například obyvatelé Francie nebo Španělska. V západním Španělsku (či v Portugalsku) navíc Měsíc zapadal až v době závěrečné polostínové fáze zatmění.
První známkou blížícího se zatmění přibližně ve 4 hodiny 20 minut SELČ byl pomalu se otupující jas levého horního okraje Měsíce. Tento jev sílil a ohlašoval brzký počátek částečného zatmění. Ten nastal ve 4 hodiny 33 minut. V té době jsme nalezli měsíční kotouč 14° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Vodnáře. Vysoko v Rybách (nad jiho‑jihozápadem) byl Saturn, na východě Mars (v souhvězdí Blíženců) a na severovýchodě jasný Jupiter (v souhvězdí Raka, 5° východně od otevřené hvězdokupy M44 Jesličky). Jak svítalo, Měsíc zároveň klesal k západnímu obzoru a nořil se stále hlouběji do zemského stínu. V době, kdy klesl k obzoru, už byla světlá obloha a barvy zemského stínu v jejím jasu pobledly. Stále však byl pozorovatelný atypický úzký srpek nezastíněného Měsíce. Vše skončilo v 6 hodin 17 minut (pro Prahu) západem extrémně úzkého Měsíce, což bylo jen 4 minuty po maximální fázi částečného zatmění.
Časosběr částečného zatmění Měsíce, během kterého přes měsíční kotouč občas přecházely mraky. Na konci pozorování se Měsíc začal schovávat za vzdálené stromy u obzoru, až nakonec zcela zmizel z dohledu.
