19. října 2006 (20 let) odstartovala evropská meteorologická družice Metop-A.
22. října 1966 (60 let) odstartovala k Měsíci Luna 12. Jako třetí funkční družice okolo Měsíce byla především určena na podrobné snímkování povrchu Měsíce. Poslala na Zemi snímky s rozlišením až 15 metrů.
Tycho Brahe
24. října 1601 (425 let) zemřel v Praze významný dánský astronom Tycho Brahe. V Praze strávil pouze poslední dva roky svého života. Předtím stihl vybudovat skutečnou astronomickou observatoř na dánském ostrově Hven a stal se nejvýznamnějším vizuálním pozorovatelem před érou dalekohledů. Jeho pozorování Marsu sehrála významnou úlohu v určení zákonů o pohybech planet Johannem Keplerem. Rozbor ostatků moderními metodami v letech 2010 až 2012 vyloučil, že by za jeho smrtí stála otrava rtutí. Podle všeho zemřel přirozenou smrtí v souvislosti se selháním ledvin. Čtěte také rozhovor k 400. výročí s Pavlem Najserem.
24. října 1851 (175 let) objevil William Lassell dva měsíce Uranu. Po Tritonu objeveném 10. října 1846, krátce po objevu této poslední planety, se mu podařilo najít měsíce i u planety Uran: Ariel a Umbriel.
24. října 1946 (80 let) probíhal další zkušební let německé rakety V2 ze základny White Sands v USA. Při té příležitosti byla na palubě i filmová kamera a natočený film obsahoval první snímky Země z vesmíru. Nejprve z výšky nad 100 km a na jaře 1947 i nad 100 mil.
24. října 2006 (20 let) proletěl MESSENGER poprvé kolem Venuše. Byl v té době na své dlouhé pouti zakončené třemi průlety kolem Merkuru. Do roku 2015 byl na oběžné dráze kolem nejmenší planety a přinášel nám úžasné poznatky o povrchu, vnitřní stavbě i okolí Merkuru. Závěrem ještě odkaz na stránku k 1. průletu kolem Venuše.
25. října 1671 (355 let) objevil Giovanni Cassini měsíc Saturnu Japetus. Tento měsíc je známý svojí velmi tmavou a zčásti světlou částí povrchu. Uprostřed měsíce se táhne pěkný hřbet. Je to třetí největší měsíc Saturnu a obíhá poměrně daleko od planety. Díky sklonu dráhy by z jeho povrchu byly prstence dobře viditelné.
25. října 2006 (20 let) odstartovala dvojice sond STEREO. Jedna byla vypuštěna na dráhu trochu blíže ke Slunci, než obíhá Země a druhá poněkud za zemskou dráhu. Díky tomu se jedna začala za námi opožďovat (STEREO-Behind) a druhá nás začala předbíhat (STEREO-Ahead). V prvních letech po startu umožnila jejich unikátní poloha trojrozměrné sledování Slunce. Dnes funguje již pouze STERE-A a pohybuje se opět trochu před Zemí a pomalu se bude sunout opět za Slunce.
zdroj: Česká astronomická společnost
