Deimos je menším z měsíců planety Mars. Jeho jméno pochází z řečtiny a v překladu znamená Hrůza. Ano Strach a Hrůza (Phobos, větší měsíc Marsu) provázely Mars, boha války na jeho válečných výpravách jako vozatajové. Podle legendy je Deimos synem boha války Marta (Area) a Afrodíté (Venuše).
Deimos spolu s Fobosem objevil 11.8.1877 americký astronom Asaph Hall na observatoři ve Woshingtonu. Průměr měsíce činí pouhých 12,5 km. Jedná se však o střední průměr, neboť Deimos má velice nepravidelný tvar trojosého rotačního „šišoloidu“ s osami 15×12×11 km připomínající brambor.
Hmotnost Deima je nízká, činí asi 2,244×1015 kg při střední hustotě 2,247 g/cm3. Gravitační zrychlení na povrchu Deima pak činí asi jen 0,0039 m/s2. Abyste unikli z povrchu tohoto měsíce, stačí dosáhnout rychlosti pouhých 7 m za sekundu.
Deimos obíhá kolem Marsu po eliptické dráze s malou excentricitou (e=0,002 8) ve střední vzdálenosti 6,912 poloměru Marsu (asi 23 500 km). Svou mateřskou planetu oběhne za 1 den 6 hodin a 17,9 minuty. Z povrchu Marsu se Deimos jeví v úplňku jako planeta Venuše ze Země, fáze by byly pozorovatelné až dalekohledem, neboť úhlový průměr Deima činí pouhé 2,5 obloukové minuty.
Kolem své osy se otočí za stejně dlouhou dobu, tudíž má tzv. vázanou rotaci a k Marsu nastavuje stále stejnou polokouli. Deimos má tmavou načervenalou barvu s velice nízkým albedem – 0,068. Sklon oběžné dráhy k rovině rovníku činí piuhých 0,93°.
Deimos, stejně jako Phobos pravděpodobně nesouvisí s mateřskou planetou geneticky. Nejspíše vznikaly v jiné části naší Sluneční soustavy, pravděpodobně v pásmu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Marsem byly zachyceny až dodatečně, kdy se jako volně putující tělesa (asteroidy) dostaly do gravitačních spárů mnohem hmotnější a tedy gravitačně zdatnější planety Mars.
Měsíc Deimos má poměrně hladký povrch pokrytý silnou vrstvou prachu a kamenných úlomků – tzv. regolitem. Povrch je ale zbrázděn i množstvím impaktních kráterů. Největším kráterem je nápadná nepravidelná prohlubeň o průměru téměř 10 km, což je vzhledem k průměru tohoto měsíce ohromující číslo. Ostatní krátery mají výrazně menší průměry. Největší z nich – Voltaire a Swift – dosahují průměru jen asi 2 resp. 1 km.
Poprvé zblízka byl Deimos zkoumán již v roce 1977 kosmickými sondami Viking 1 a Viking 2. Viking 1 se k měsíci Deimos přiblížil až na 500 km a získal snímky s rozlišením pouhých tří metrů.
