21. října: Říjnový prach z Halleyovy komety
Maximum meteorického roje Orionidy v roce 2020 nad východoslovenskými sopkami. V roce 2024 bude při pozorování Orionid rušit svit Měsíce.
V úterý 21. října 2025 vrcholí pravidelný meteorický roj Orionid, jehož zdrojem je prach z Halleyovy komety. Maximum v roce 2025 připadá na Měsíc v novu, podmínky tedy budou ideální. Radiant roje, odkud meteory zdánlivě vylétají, se promítá do „kyje“ v severovýchodní části souhvězdí Orionu. Toto místo stoupá nad obzor v pozdních nočních hodinách a vrcholí až okolo 3. hodiny ranní. Právě tehdy meteorů padá nejvíce. V průběhu maxima roje se můžeme dočkat několika jasnějších meteorů pocházejících z úlomků vůbec nejznámější vlasatice. Obecně Orionidy nejsou moc aktivním rojem (frekvence u nás dosahuje okolo 5-10 meteorů v hodině, jen vzácně více), ale občas vyprodukují i celkem jasné meteory, tzv. bolidy. Aktivita roje je navíc pozvolná, trvá déle než měsíc, od 2. října až do 7. listopadu, takže maximum není nikterak ostré. Má tedy smysl se dívat na Orionidy i několik nocí před maximem a po něm.
Úkaz se můžete pokusit i fotografovat. Nezbytný je stativ, fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým záběrem. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například kvůli větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Fotografujte se samospouští či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte (či využijte sekvenčního snímání), dokud do záběru nevletí kýžený meteor.
Celý listopad: Občas zazáří jasná Taurida
I přes svit Měsíce by se na konci října a pak zejména na začátku listopadu mohly o několik jasných meteorů postarat dvě větve (severní a jižní) meteorického roje Taurid. Mateřskou kometou jižní větvě je krátkoperiodická kometa 2P/Encke (vrací se ke Slunci za 3,3 roku), která proletěla kolem Slunce v říjnu 2023. Severní větev má pravděpodobně na svědomí drolící se asteroid 2004 TG10, který je pravděpodobně velkým fragmentem Enckeovy komety. Je obvyklé, že proudy Taurid produkují opravdu jasné bolidy a díky jejich maximu na přelomu října a listopadu se v zámoří také občas přezdívají „helloweenské ohnivé koule“ (z angl. Helloween fireballs). Jižní Tauridy mají období aktivity trvající zhruba dva měsíce (mezi 10. zářím a 20. listopadem). Severní Tauridy bývají nejaktivnější necelý měsíc později (28. 10. až 17. 11., s maximem kolem 2 až 3. listopadu). Při malé zenitové frekvenci přibližně 5-10 meteorů za hodinu vychází jejich společné maximum okolo 5. listopadu 2025. Měsíc bude v té době právě v úplňku, ale je šance, že nebe pročísne nějaký velmi jasný bolid. Jsou i případy, kdy bolidy Taurid dosáhly právě jasu Měsíce v úplňku a rozzářily noční krajinu!
5. listopadu: „Velký úplněk“ na čtení novin
Východ úhlově velkého Měsíce v úplňku za Ľubovnianským hradem.
Jako (téměř) každý rok i v roce 2025 nastane úplněk, během kterého bude Měsíc zároveň procházet na své eliptické dráze tzv. přízemím, a tedy jeden úplňkový Měsíc bude úhlově největší v celém roce. Moment tohoto největšího přiblížení připadá na středu 5. listopadu 2025 ve 23:30 SEČ, přičemž v té době bude na naší obloze vysoko nad jižním obzorem a dělit jej od Země bude 356 832 km. Samotná fáze úplňku se odehraje už ve 14:20 SEČ, úhlově velký Měsíc má tak smysl pozorovat a fotografovat už při jeho východu (okolo 16. hodiny SEČ). V průběhu noci bude Měsíc o 30 % jasnější než nejmenší úplněk v roce a bude tedy možné při jeho svitu číst i noviny.
Nečekejte ale žádný obří Měsíc! I úhlově největší úplněk v roce je stále jen asi o 15 procent větší než ten úhlově nejmenší v roce (tedy o tloušťku párátka drženého při natažené paži co nejdál od očí). To, co jistě vždycky zaujme, bez ohledu na velikost úplňku, je východ Měsíce nad obzorem. Optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc „obrovský“.
Porovnání velikosti úplňků v přízemí a odzemí. Úplněk v přízemí bývá až o 14-15 % úhlově větší a o zhruba 30 % jasnější než úplněk v odzemí.
13./14. prosince: Zimní rojení Geminid
Maximum meteorického roje Geminid nad Spišským hradem.
Posledním pravidelným meteorickým rojem bude v roce 2025 Geminid. Mateřským tělesem roje Geminid je planetka (3200) Phaeton, pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Radiant roje se nachází východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí Blíženců, hvězd Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází už za večerního soumraku a během noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Nejvíce meteorů lze tedy vždy očekávat mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné, se stoupající výškou radiantu stoupá i frekvence roje. Nejvíce meteorů spatříme v noci ze 13. na 14. prosince, neboť maximum nastává po rozednění 14. prosince okolo 9:00 SEČ (a poté už aktivita roje prudce klesá). Příznivá je měsíční fáze: Měsíc bude částečně svým ne zcela výrazným svitem rušit ráno v souhvězdí Panny ve fázi 6 dní před novem. Vycházet přitom bude až okolo 2. hodiny ranní, většinu noci (včetně období mezi půlnocí a 2. ranní, kdy meteory padají nejčetněji) bude tedy bezměsíčná tma a mimo města bude možné spatřit i ty nejslabší meteory.
Vyplatí se tedy vyhlížet zejména v druhé polovině noci. Mezi půlnocí a 4. hodinou ranní souhvězdí Blíženci vrcholí a roj je v maximu. I přes svit Měsíce po jeho východu v časných ranních hodinách bude možné uvidět alespoň jasné meteory, jejich frekvence by mohla být za těchto podmínek okolo 80 za hodinu. Pokud už bude někde ležet sněhová pokrývka, nenechte se odradit mrazem a zkuste aspoň na pár chvil strávit čas pod nebem. „Padající hvězdy“ nad Měsícem osvětlenou „ladovskou krajinou“ jsou vskutku pohádkovým zážitkem.
Úkaz se můžete pokusit i fotografovat. Nezbytný je stativ, fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým záběrem. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například kvůli větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Fotografujte se samospouští či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte (či využijte sekvenčního snímání), dokud do záběru nevletí kýžený meteor.
20. prosince: Předslunovratové novoluní, Jupiter a třpytivý hvězdný šestiúhelník
Maximum meteorického roje Geminid nad Spišským hradem.
V sobotu 20. prosince 2025 ve 2:34 SEČ se Měsíc octne ve fázi novu. Jen o několik hodin později, v neděli 21. prosince v 16:04 SEČ nastane zimní slunovrat. Obloha zimního slunovratu 2025 bude tedy bezměsíčná, a pokud je budete trávit následující vánoční svátky někde v přírodě, dál od větších měst, za jasného počasí se sama příroda postará o krásnou zářivou „výzdobu“. Bezměsíčné zimní noci totiž nahrávají k vyhlížení nejjasnějších hvězd noční oblohy poblíž slabé Mléčné dráhy v okolí majestátního souhvězdí Orionu. V jeho rameni leží načervenalá hvězda Betelgeuze, hvězdný červený obr na sklonku svého života. Betelgeuzi pak ve velkém nebeském prostoru obklopují jasné hvězdy Rigel (noha Oriona), Aldebaran (souhvězdí Býka), Capella (souhvězdí Vozky), Pollux (souhvězdí Blíženců), Procyon (souhvězdí Malého psa) a Sírius (nejjasnější hvězda noční oblohy v souhvězdí Velkého psa). Tyto výrazné hvězdy utvářejí na nebi velký obrazec, odborně asterismus, nazývaný „Zimní šestiúhelník“. Nejlépe je útvar viditelný okolo půlnoci, dokonce i z měst. Mimo města jej „protíná“ zmíněná Mléčná dráha. Vysoko v Blížencích bude navíc jako nejjasnější objekt poutat pozornost planeta Jupiter, která jen o tři týdny později, 10. ledna 2026, projde bodem opozice se Sluncem a bude tedy v tomto období vůbec nejjasnější za celý rok 2025.