Úkazy v září


  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – v první polovině měsíce ráno nízko nad východním obzorem
  • Mars – po většinu noci kromě večera
  • Jupiter – po celou noc
  • Saturn – po většinu noci kromě rána
  • Uran – po většinu noci kromě večera
  • Neptun – po celou noc

Srpnovou opozicí Saturnu začalo období planetární žně letošního roku. Již zmíněný Saturn je v září viditelný celou noc kromě jitra a kulminuje kolem 23 hod. SELČ. Jupiter je nad obzorem také již od večerních hodin, ale ideální pozorovací okno je po půlnoci, kdy stojí nejvýše nad jihem. No a na ranní obloze také začíná možnost teleskopického sledování Marsu, jenž se pomalu blíží do relativně výhodné opozice. Jeho úhlový průměr překročil 10” a to je hranice, kdy i malý dalekohled ukáže na kotoučku planety některé albedové útvary. Letos sice nebude v opozici jeho úhlový průměr maximální jako před čtyřmi resp. dvěmi lety, ale zato prochází partiemi podél ekliptiky v souhvězdí Býka a při kulminaci bude i z našich zeměpisných šířek relativně vysoko nad obzorem. Kromě uvedených planet samozřejmě můžeme pozorovat také Uran a Neptun. Počátkem měsíce na ranní obloze i Venuši. V září je v opozici se Sluncem planetka Juno, ale zajímavější bude zaměřit se na jiný objekt z pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a to Vestu. Ta je totiž jako jediná z těchto malých těles občas viditelná i pouhým okem a toto období nastává právě nyní. Takže pokud jste ještě nikdy neviděli planetku bez dalekohledu, máte možnost – Vesta se k Zemi nejvíce přiblížila 17. srpna na 191,8 milionu kilometrů a blíže se dostane až v květnu 2025. Nyní retrográdně přechází z Vodnáře do Kozoroha mezi velkou planetární mlhovinou Helix (NGC 7293) a jasnou kulovou hvězdokupou M 30 (viz mapka – pozice Vesty vyneseny po dvou dnech, hvězdy do cca 8m). Ve skutečnosti se planetka může jevit o několik desetin magnitudy slabší, než je její udávaná jasnost, a to v důsledku atmosférické extinkce. Pokud Vestu neozbrojeným okem neuvidíte, nic se neděje – snadno ji ukáže divadelní kukátko nebo malý triedr. Po pár pozorováních budete přesně vědět, kam zamířit, a také budete moci sledovat, jak se tato “hvězda” den za dnem pomalu sune k západu. Vesta má úhlový průměr 0,56”, což je polovina zdánlivé velikosti Jupiterova měsíce Europa. Za ideálních podmínek (výborný seeing a možnost použít velké zvětšení) by v dalekohledech nad 40 cm průměru mohla být viditelná jako malinkatý kotouček…Zajímavý úkaz nastane 14. 9. nad východním obzorem, kdy Měsíc při své pouti oblohou na cca hodinu zakryje planetu Uran. Úkaz je z Evropy viditelný v celém svém průběhu a Uran se za osvětlenou část Měsíce schová kolem 21.22 UT a zpoza neosvětlené části vykoukne kolem 22.24 UT (orientační časy pro 15°E a 50°N). Vzhledem k úhlovému průměru Uranu 3,6” můžeme sledovat postupné zanoření a vynoření kotoučku planety. Z jasnějších komet je v ideální poloze pro večerní pozorování C/2022 E3 (ZTF), pomalu přecházející ze souhvězdí Herkula do Severní koruny. S jasem kolem 12,5 mag a silnější kondenzací by za bezměsíčné noci měla být snadným cílem pro přístroje nad 25 cm průměru. Tato kometa má šanci stát se nejjasnější kometou roku 2023, kdy by v únoru mohla dosáhnout na 5. hvězdnou velikost a být viditelná i bez dalekohledu, tak se těšme. Vyhledávací mapku dle vaší specifikace vygeneruje aplikace czsky.cz. Po půlnoci 23. 9. vstoupí Slunce do znamení Vah a začne tak astronomický podzim.


Dráha planetky Vesta.

Všechny časové údaje uvedeny ve Světovém čase (UT).
Středoevropský letní čas (SELČ) = UT+2 h
Časy zákrytů platí orientačně pro 15°E a 50°N.

převzato z: udalosti.astro.cz