Úkazy v srpnu


  • Merkur – nepozorovatelný
  • Venuše – ráno nad východním obzorem
  • Mars – ve druhé polovině noci
  • Jupiter – po většinu noci kromě večera
  • Saturn – po celou noc
  • Uran – po většinu noci kromě večera
  • Neptun – po většinu noci kromě večera

Srpnové obloze kraluje planeta Saturn – dne 14. 8. je v opozici se Sluncem a také nejblíže Zemi. Na obloze je tudíž viditelná celou noc s jasem kolem 0,3 magnitudy. Pro teleskopické pozorování je nejvhodnější doba kulminace, kdy je téměř 25° nad jihem. Již malý dalekohled (ø 50 mm, zv. 50×) ukáže prstenec i nejjasnější měsíc Titan. Větší dalekohled vykouzlí v okolí planety další měsíce a v zavírajícím se prstenci Cassiniho dělení. Zkuste pozorovat také tzv. Seeligerův efekt – běžně se totiž prstence jeví přibližně stejně jasné jako disk planety samé, ale po několik dní v době okolo opozice prstence náhle zintenzivní svůj zdánlivý jas. Poprvé si této změny všiml německý astronom Hugo von Seeliger (1849–1924) v roce 1887. Jediný způsob, jak tento efekt vizuálně pozorovat, je však sledovat planetu a prstence ve dnech blízkých opozici (a zvláště bezprostředně po ní), pokud to samozřejmě počasí dovolí. Fyzikální vysvětlení jevu není úplně jednoduché a pravděpodobně k němu vedou dva procesy – skrývání stínů díky přímému osvětlení a koherentní zpětný rozptyl. K tomu dochází při interakci slunečního světla s kolektivními částicemi v prstencích planety – odrazy od mnoha nepravidelných kousků hornin a prachu se spojují a vytvářejí jediné intenzivnější světlo. Toto světlo se rozptyluje zpět k našim očím a způsobuje, že se prstence zdají být jasnější. Po většinu noci kromě večera bude pozorovatelný také Jupiter, jenž bude v opozici koncem září. Nenechte si ujít zajímavé simultánní přechody 2. a 9. srpna nad ránem. Mars je na obloze ve druhé polovině noci, úhlový průměr se blíží 10” a tak za dobrého seeingu rozpoznáme polární čepičku a jasné albedové útvary i menším dalekohledem. Venuše stále zdobí oblohu ranní. Triedrem můžeme vyhledat Neptun a na tmavé obloze mimo město uvidíme jako slabou hvězdičku i bez dalekohledu Uran (5,7m) a planetku Vesta (5,8m). Ačkoliv je Merkur 27. 8. v maximální východní elongaci, pozorovací podmínky jsou špatné a bude lepší si na něj počkat do říjnové západní elongace. Ve dnech 19. a 20. 8. budeme moci ve druhé polovině noci na východě pozorovat seskupení Měsíce, Marsu, Plejád a Aldebaranu v Hyádách. Letošní Perseidy mají předpovězené maximum 13. 8. kolem 2 hodiny. Průměrná hodinová frekvence v maximu je až 100 meteorů. Pozorování ale bude bohužel rušit Měsíc těsně po úplňku, takže spousta slabších meteorů v jeho záři nevynikne. Z komet je na srpnové obloze nejjasnější (kolem 9m) stále C/2017 K2(PANSTARRS). Počátkem měsíce ji nalezneme nedaleko kulové hvězdokupy M 107 v Hadonoši, ale rychle pospíchá k jihu do Štíru, takže pozorovací podmínky jsou nejlepší hned na začátku noci. Mapka obsahuje hvězdy do 9. magnitudy. Ve výhodné poloze, téměř v zenitu nalezneme větším dalekohledem nadějnou kometu C/2022 E3 (ZTF). Momentálně se její jas pohybuje kolem 13m, ale v únoru příštího roku by to mohla dotáhnout až na pouhým okem viditelné 5. magnitudy. Na denní obloze zaměřte dalekohled (samozřejmě s vhodným filtrem!) občas také na Slunce. V posledních týdnech vídáme hojnější skupiny velkých i menších skvrn a pomocí chromosférického dalekohledu si lze vychutnávat pěkné protuberance.


Dráha komety C/2017 K2 souhvězdím Štíra.

Všechny časové údaje uvedeny ve Světovém čase (UT).
Středoevropský letní čas (SELČ) = UT+2 h
Časy zákrytů platí orientačně pro 15°E a 50°N.

převzato z: udalosti.astro.cz