Obloha tento týden

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 5. do 29. 5. 2022. Měsíc bude vidět mezi poslední čtvrtí a novem na ranní obloze. Přidá se tak k ranní přehlídce planet viditelných okem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě doprovázené zajímavými skvrnami. Kosmická loď Starliner konečně plní svou bezpilotní zkušební misi a úspěšně zakotvila u ISS. Solar Orbiter pořídil opravdu mimořádně detailní záběry Slunce. Před 60 lety se v lodi Mercury-Aurora 7 vydal na druhý balistický let Američan Malcolm Scott Carpenter.

Aktuálně pozorovatelné komety a asteroidy.

OBLOHA

Měsíc bude v poslední čtvrti tuto neděli 22. května ve 20:43 SELČ. Přesouvá se nízko na jihovýchodní obloze pod planetami Saturnem a Jupiterem. V konjunkci s Marsem a Jupiterem bude ve středu 25. května. Na jeho těsnou konjunkci s Venuší v pátek 27. května ráno se vyplatí přivstat, pokud bude hezky. Méně než stupeň od horního cípu srpku bude Venuše ještě v 6 hodin.

Planety
Jedinou planetou viditelnou za dostatečné tmy je Saturn (0,8 mag), který je ve tři ráno asi 10° nad jihovýchodem. O hodinu později již vystoupá na celkem rozumných 18°. Začíná být zajímavý pro astrofotografy. Mars (0,7 mag) a Jupiter (−2,2 mag) se blíží do vzájemné konjunkce. V neděli 29. 5. budou asi půl stupně od sebe. Ve čtyři ráno jsou 10° vysoko. Extrémně nízko, asi 3° se tou dobou krčí Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce je zvýšená. Erupce dosahovaly jen střední kategorie M, a to i přesto, že na povrchu jsme mohli pozorovat velmi hezkou skupinu skvrn v aktivní oblasti s potenciálem i k těm nejsilnějším erupcím kategorie X. Velká skupina skvrn, která se zde nachází se bude přesouvat k západnímu okraji. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Slnečné škvrny vývin AR3014 Autor: Tadeáš Valent

Slneční skvrny AR3014
Autor: Tadeáš Valent

Velmi detailní snímky nám přináší sonda Solar Orbiter Evropské vesmírné agentury (ESA). Sonda se 26. března dostala na své dráze do dalšího přísluní, asi 50 mil. km od Slunce, tedy blíže než obíhá planeta Merkur. Detaily o březnovém průletu a měřeních přinesl Kosmotýdeník.

Aktuální pohled na Slunce
Fáze Měsíce
Aktuální pozice Mezinárodní vesmírné stanice

Mapa oblohy 25. května ve 22:30 h. SELČ

KOSMONAUTIKA

Událostí týdne je nepochybně bezpilotní test kosmické lodi Starliner. Její start proběhl 20. května. Raketa Atlas V vykonala svou práci bezproblémově. Samotná kosmická loď se pak měla navést na stabilní oběžnou dráhu pomocí vlastních motorů. Dva z nich však krátce po zážehu opět vyhasly. Další pracovaly bez problémů. Další průběh letu byl už bezproblémový, a tak se loď v noci na sobotu 21. 5. konečně připojila k Mezinárodní vesmírné stanici. Zůstane připojena 5 dní a pak se má vrátit zpět na Zemi. Pro USA je to výborná příležitost mít k dispozici dvě různé soukromé lodi pro dopravu astronautů na ISS. Crew Dragony společnosti společnosti SpaceX to zvládají úspěšně již dva roky. Nyní se k nim má šanci přidat Starliner od Boeingu „na křídlech“ raket United Launch Alliance (ULA = Boeing + Lockheed Martin) – v současnosti Atlas V a v blízké budoucnosti Vulcan.

Starliner přilétající k ISS 20. 5. 2022 Autor: Twitter/Samantha Cristoforetti

Starliner přilétající k ISS 20. 5. 2022
Autor: Twitter/Samantha Cristoforetti

Během pěti dnů, mezi 13. a 18. květnem byly vypuštěny tři rakety Falcon 9 se Starlinky. Nyní nás čeká i pro české příznivce zajímavý start mise Transporter-5, protože pod aerodynamickým krytem rakety se skrývá i schránka s malou družicí Planetum-1 a skleněným Hurvínkem na palubě. Start rakety Falcon 9 je v plánu 25. května ve 20:27 SELČ z rampy SLC-40 na Floridě a tamtéž (na přistávacím stanovišti LZ-1) by měl pak dosednout i první stupeň rakety. Družice Planetum-1 bude snímat zemský povrch, sama sebe orientovat v prostoru a hlavně bude sloužit pro všeobecnou popularizaci a výuku. Její řídící centrum budou moci navštěvovat školní exkurze a budou se tam pořádat i workshopy.

VÝROČÍ

24. května 1962 (60 let) odstartovala ke svému orbitálnímu letu na raketě Atlas loď Mercury (Aurora 7) s astronautem Malcolmem Scottem Carpenterem. Astronaut byl během letu natolik ponořen do plnění úkolů a sledování okolí, že před závěrečným krokem, kterým bylo zorientování kabiny pro návrat, mu nezbylo dost času. Po celý let navíc zlobil orientační systém, a tak mu nezbylo ani dost paliva. Nakonec přistál 350 km od plánované oblasti a v záchranném člunu musel čekat na záchranu.

zdroje: