Obloha tento týden

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nasává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Aktuálně pozorovatelné komety a asteroidy.

OBLOHA

Měsíc bude v úplňku v pátek 12. srpna ve 3:36 SELČ.

Planety
Saturn (0,3 mag) je o půlnoci již 22° vysoko nad jihovýchodem, a protože se blíží jeho opozice, vrcholí nad jihem po jedné hodině ráno ve výšce asi 25°. Jupiter (−2,6 mag) je o půlnoci ve výšce 27° a nic tedy nebrání ani jeho pozorování. Nejvýše nad jižní obzor stoupá po čtvrté hodině ráno (výška asi 42°). Mars (0,1 mag) je o půlnoci asi 11° nad VSV a za svítání stoupá asi 45° nad jihovýchodní obzor. Venuše (−3,8 mag) je ráno za svítání ve výšce 10° nad VSV.
Na Jupiteru můžeme Velkou červenou skvrnu (GRS) pozorovat nejlépe v pondělí 8. srpna v 1:35 SELČ, kdy přechází středem kotoučku planety. Další přechody vychází na středu 10. srpna ve 3:15 a 23:05, 12. srpna ve 4:50 a 13. 8. v 0:40.

Aktivita Slunce je nízká. Na povrchu se vyskytují pouze menší skvrny a erupční aktivita je slabá. Lépe jsou na tom pozorovatelé vybavení chromosférickými filtry, kde vyniknou na okrajích Slunce pěkné protuberance. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Perseidy má maximum 12. srpna, ale tento týden jejich pozorování silně ruší svit Měsíce kolem úplňku.

Aktuální pohled na Slunce

Fáze Měsíce

Aktuální pozice Mezinárodní vesmírné stanice

Mapa oblohy 10. srpna ve 22.30 hodin.

KOSMONAUTIKA

V pondělí 1. srpna ve 22:25 SELČ odstartovala z kosmodromu Pleseck nosná raketa Sojuz 2.1v s horním stupněm Volga. Na oběžnou dráhu byla dopravena družice Kosmos 2558. Ta je zřejmě určena pro optický průzkum pro vojenské účely.

Čtvrtek 4. srpna sliboval hned pět startů raket během 20 hodin! A stalo se, navíc jich bylo rovnou šest. Nejprve jsme se v 5:08 SELČ dočkali startu čínské rakety CZ-4B. Ta vynesla několik družic. TECIS (Terrestrial Ecosystem Carbon Inventory Satellite) je družice, která bude měřit parametry vedoucí ke změně klimatu, jako jsou aerosoly v ovzduší, množství biomasy v lesích a fotosyntetická fluorescence. Dále byly vyneseny vzdělávací družice Min-chang a Šao-nien a komunikační družice HEAD 2G.

4. 8. v 7:00 SELČ odstartovala z Nového Zélandu raketa Electron, která vynesla pro americký Národní úřad kosmického zpravodajství a australské ministerstvo obrany družici NROL-199.

Další čtvrteční start proběhl na Floridě, kde se z rampy SLC-41 vznesla raketa Atlas V ve verzi 421 (menší čtyřmetrový aerodynamický kryt, dva pomocné bloky na tuhé palivo a jeden motor stupně Centaur). Start proběhl ve 12:29 SELČ a jako hlavní náklad byla vynesena družice SBIRS GEO-6 (Space-Based Infrared System) směřující na geostacionární dráhu. Od horního stupně Centaur se během letu oddělily také družice EZIO-5 a 6. SBIRS slouží k detekci startů balistických raket, ale i dalších událostí na povrchu Země, v atmosféře i v kosmickém prostoru. EZIO zřejmě poslouží k ověření technologií pro Kosmické síly USA a mělo by jít o menší družice (tzv. 12U cubesaty).

K orbitálním startům se ve čtvrtek 4. 8. po 17. hodině přidal i jeden let suborbitální. Postarala se o něj raketa New Shepard společnosti Blue Origin se stejnojmennou kosmickou kabinou. Ta se v rámci mise NS-22 vydala na skok do kosmického prostoru a raketa i loď úspěšně dosedly nedaleko místa startu. Let si užilo šest turistů.

V 18:02 SELČ proběhl také úspěšný start čínské rakety CZ-2F (varianta T), která vynesla čínský bezpilotní miniraketoplán Chongfu Shiyong Shiyan Hangtian Qi.

Poslední úspěšný start (už v pátek v 1:08 našeho času) si zapsala raketa Falcon 9, která vynesla jihokorejskou sondu Danuri. První stupeň rakety přistál na mořské plošině, tentokrát s drobnými obtížemi a mimo střed, ale vše se podařilo již po šedesáté v řadě. Sonda Danuri, dříve KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter), je jihokorejský projekt pro výzkum Měsíce. Nese šest korejských přístrojů a ShadowCam od NASA a Arizonské univerzity.

Raketa Falcon 9 startuje 5. 8. 2022 s jihokorejskou sondou Danuri k Měsíci
Autor: SpaceX

V neděli startovala indická raketa SSLV. Raketu tvoří tři stupně na tuhé pohonné látky a čtvrtý stupeň na kapalné pohonné látky. Podle informací ISRO však došlo k chybě senzoru a družice nebyly umístěny na správnou dráhu.

VÝROČÍ

8. srpna 1977 (45 let) zanikla řízeně v zemské atmosféře sovětská orbitální stanice Saljut 5. Byl to poslední ze tří vojenských Almazů. Ke stanici se vydaly tři posádky, ale první se pro zdravotní obtíže brzy vrátila a druhé se nepodařilo se stanicí spojit. Na vojenských Saljutech se prováděly tajné experimenty, mezi které patřilo například snímkování povrchu desetimetrovým ohniskem a okamžité vyvolávání snímků na palubě. Odkaz konstrukce Almaz v podobě modulu FGB nyní přetrvává na ISS jako základní modul ruského segmentu (Zarja).

10. srpna 1972 (50 let) proletěla zemskou atmosférou malá planetka, která ale nedopadla na zemský povrch. Jev je znám jako „Velký denní bolid roku 1972“. Protože se jej podařilo zachytit videokamerou, stal se velmi známým. Podobných úkazů je během roku několik, ale ne vždy je lidmi zaznamenán. Pokud se tak stane, jedná se o pád velmi jasného meteoru, tedy zmíněného bolidu. Známé video v nižší kvalitě je k dispozici na Youtube.com, méně známé je druhé video tamtéž. Planetka podle odhadu českého astronoma Zdeňka Ceplechy zmenšila třením o atmosféru své rozměry o třetinu až polovinu na 2 až 10 metrů. Jeho rychlost se zpomalila o 800 metrů za sekundu a sklon dráhy se změnil z 15° na 7° vůči rovině ekliptiky.

10. srpna 1992 (30 let) byla vynesena první jihokorejská družice KITSAT-1 (Korean Institute of Technology Satellite). Po startu dostal přezdívku „Naše hvězda“. Startovala společně s misí TOPEX/Poseidon na raketě Ariane 42P.

10. srpna 1992 (30 let) odstartovala za pomoci rakety Ariane 42P družice TOPEX/Poseidon. Jednalo se o společný francouzsko-americký projekt na měření hladiny oceánů s přesností 5 cm. Jejím nástupcem jsou družice Jason-1 až 3, které obíhají na stejné dráze a jsou dvakrát přesnější.

11. srpna 1877 (145 let) objevil Asaph Hall měsíc planety Mars Deimos. Objev byl oznámen 18. srpna. Přišel dříve než u většího měsíce Phobos, protože Deimos je dál od planety. Pokud jej chcete zkusit pozorovat amatérsky, pokuste se v první řadě zastínit kotouček Marsu vhodnou clonkou. Objev byl učiněn tehdy největším čočkovým dalekohledem na světě o průměru 66 cm na US Naval Observatory.

Marťanský měsíc Deimos.

11. srpna 1962 (60 let) odstartovala sovětská loď Vostok 3 s kosmonautem Andrijanem Nikolajevem. O den později jej následoval Vostok 4. Kosmonauti měli vizuální a také rádiový kontakt mezi sebou, což bylo vůbec poprvé. Řídící středisko si zase mohlo vyzkoušet řízení dvou lodí najednou.

12. srpna 1977 (45 let) High Energy Astronomy Observatory 1 (HEAO-1). Zkoumala oblohu v rentgenovém oboru především v oblastech galaktických pólů. Sledovala změny jasu mnoha zdrojů od aktivních galaktických jader po binární systémy v naší Galaxii. Objevila také první zákrytový binární zdroj v měkkém rentgenovém oboru.

12. srpna 1962 (60 let) odstartovala sovětská kosmická loď Vostok 4 s Pavlem Popovičem na palubě. Letěl ve formaci spolu s Vostokem 3.

13. srpna 1642 (380 let) objevil holandský matematik, fyzika a astronom Christiaan Huygens jižní polární čepičku na Marsu. S Huygensovým jménem se setkáme také v souvislosti s planetou Saturn, když právě on předpokládal, že to, co je vidět kolem něj, je tenký prstenec. Na jeho počest bylo pojmenováno pouzdro ESA, které přistálo na největším Saturnově měsíci Titanu. Zajímavé také je, že navrhl určit vzdálenost hvězd porovnáním jejich jasu se Sluncem. Vyrobil desku s otvory a odhadl, kdy je Slunce vidět podobně jako Sirius. Jeho metoda byla velmi přesná, ale měl smůlu v tom, že Sirius má větší zářivý výkon, takže mu výpočet vyšel blíž, než Sirius ve skutečnosti je. 3. května 1661 pozoroval přechod planety Merkur přes sluneční kotouč. Nikdy také nepřestal věřit v existenci života někde mimo Zemi.

Polární čepička v okolí pólu planety Mars
Autor: NASA/JPL/Malin Space Science Systems

Výhled na příští týden 

  • Saturn v opozici
  • výročí: Phobos, objev
  • výročí: ABS-3 (Mabuhay 1), první filipínská družice
  • výročí: Voyager 2
  • výročí: OAO Copernicus

zdroje:  Česká astronomická společnost, Stellarium.