3./4. ledna: Meteory ze ztraceného souhvězdí
Maximum meteorického roje Kvadrantidy v lednu roku 2020 nad Oravskou Lesnou na Slovensku.
Téměř pravidelně každý kalendářní rok začíná z astronomického hlediska jedním z nejbohatších meteorických rojů – Kvadrantidami (nebo též Quadrantidami). Roj je aktivní v období přibližně od 1. do 10. ledna. V mnoha ohledech lze o Kvadrantidách, jejichž mateřským tělesem je trochu netradičně planetka 2003 EH1, hovořit jako o jednom ze tří nejsilnějších meteorických rojů celého roku. Svědčí o tom především hodnota zenitové frekvence udávaná obvykle údajem 120 meteorů za hodinu (nebo spíše s proměnlivou frekvencí maxima mezi 60 a 200 meteory za hodinu). Naopak v neprospěch roje hraje krátké trvání maximální aktivity roje (zhruba 6 hodin) a obecně vysoká pravděpodobnost oblačného počasí, znemožňujícího pozorování oblohy právě na začátku ledna. A když už se vyčasí, velice často ruší Měsíc, který právě v lednu bývá dost vysoko nad obzorem (a úplněk intenzivně přezáří noční oblohu). Přitom při dobrém počasí lze reálně počítat se spatřením kolem 60-80 meteorů roje za hodinu, a to zejména v časných ranních hodinách daleko od měst.
V roce 2025 nastává maximum za průměrně příznivých podmínek. Vrchol aktivity lze pozorovat v noci ze 3. na 4. ledna 2025 (z pátka na sobotu), přičemž maximum nastane už 3. ledna v 16 hodin SEČ). Aktivita po maximu bude klesat, ale spolu s vycházejícím radiantem roje před rozbřeskem se udrží na vyšších hodnotách. Radiant, nacházející se v již neexistujícím souhvězdí Zedního kvadrantu (zrušeno v roce 1922), tedy v dnešním souhvězdí Pastýře, se bude nacházet vysoko nad severovýchodním obzorem právě až v druhé polovině noci (tedy 4. ledna mezi půlnocí a 6. hodinou ranní), kdy zároveň nebude rušit Měsíc. Ten bude zapadat už později zvečera ve fázi úzkého srpku (a zároveň v krásné konjunkci s planetou Venuší – viz úvodní informace o viditelnosti Venuše v roce 2025).
4. ledna: Saturn se schová za Měsíc
Průběh zákrytu Saturnu 4. ledna 2025 při pozorování hvězdářským dalekohledem.
V sobotu 4. ledna 2025 se na večerní obloze schýlí k opravdu pozoruhodné a poměrně vzácné nebeské podívané – Měsíc zakryje planetu Saturn. Podívaná je to přitom především pro majitele dalekohledů, neboť při pohledu přes dalekohled nebude náš kosmický soused zakrývat jen samotnou planetu, ale i její prstence, které pouhýma očima nevidíme. Při pohledu bez dalekohledu se ale zejména první polovina úkazu bude dát pozorovat poměrně pěkně, neboť Saturn je poměrně výrazný objekt. Ostatně, už za soumraku 4. ledna 2025 se budou obě tělesa na nebi k sobě postupně přibližovat. Zákryt Saturnu nastane nad jihozápadním obzorem okolo 18:36 SEČ (pro Prahu, na různých místech ČR a SR se bude čas lišit v minutách), přičemž Saturn v průběhu minuty a půl postupně zmizí za Sluncem přímo neosvětlenou částí Měsíce. Výstup Saturnu zpoza osvětlené části měsíčního kotouče se odehraje přibližně o hodinu později, okolo 19:36 SEČ. Pokud bude čistý vzduch, úkaz bude k vidění krásně i pouhýma očima, neboť obě tělesa jsou jasná (viditelná i z měst) a v době výstupu Saturnu budou ještě zhruba 10° nad západojihozápadním obzorem.
Proč vůbec nastává zákryt Saturnu Měsícem? Náš kosmický souputník se pohybuje kolem Země na dráze mírně protažené, ale také mírně „sklopené“ k hlavní rovině Sluneční soustavy, a tak častěji pozorujeme jen tzv. konjunkce – úhlová přiblížení Měsíce k jasným planetám nebo hvězdám. Když se ale stane, že je Měsíc na své dráze právě poblíž roviny zemské dráhy (tzv. roviny ekliptiky), může před planetou přímo přejít. Nemusí se jednat nutně jen o Saturn, všechny planety obíhají Slunce poblíž roviny ekliptiky, a tak každá z nich je „kandidátem“ na zákryt Měsícem. Úkaz je to ale poměrně vzácný. Statisticky můžeme z jednoho místa na Zemi vidět během roku sotva jeden takový zákryt planety Měsícem. Tento úkaz je pro nás opravdu vzácný: Znovu se na česko-slovenském území k zákrytu Saturnu Měsícem schýlí až 9. prosince 2036!
Viditelnost zákrytu Saturnu Měsícem 4. ledna 2025 ve světě. Zdroj: In-the-sky.org.
12. – 16. ledna: „Rudá“ planeta nejblíže a vysoko nad hlavou
Předpokládaný vzhled Marsu při pohledu dalekohledem v době opozice se Sluncem 16. ledna 2025 ve 3:32 SEČ. Zdroj: Alpo-Astronomy.org.
Planeta Mars se v polovině ledna 2025 octne po více jak dvou letech v opozici se Sluncem – bude tedy na opačné straně oblohy než Slunce, pozorovatelná celou noc a také nejjasnější. Datum a čas opozice připadá na čtvrtek 16. ledna 2025 ve 3:32 SEČ. Už čtyři dny dříve, 12. ledna ve 13:32 SEČ, se „rudá“ planeta octne nejblíže k Zemi, a to na vzdálenost 95,7 milionu kilometru. Největší jasnosti dosáhne právě v tomto období, a to -1,4 magnitudy. Při jejím maximálním úhlovém průměru 14.6” (v den maximálního přiblížení k Zemi) bude možné už malými dalekohledy na jejím povrchu pozorovat některé povrchové útvary jako polární čepičku a tmavá povrchová údolí.
V době maximálního přiblížení k Zemi a následné opozici se Sluncem planetu najdeme velice vysoko v souhvězdí Blíženců, bude tak nejlépe pozorovatelná z naších končin, jak jen to je možné. Při této opozici sice nedosáhne největšího možného přiblížení k Zemi (to se odehrává pouze u opozic na přelomu srpna a září – jednou za zhruba 15-16 let, nejdříve až 11. září 2035), ale právě její prakticky maximální možná výška nad obzorem pro středoevropského pozorovatele tento neduh velice významně vykompenzuje. Navíc zimní noci jsou chladné, vzduch klidný a tím spíš bude pohled na Mars přes dalekohled opravdu jedinečný. Na povrchu rudé planety budou k vidění základní albedové útvary (místa s menší čí větší odrazivostí slunečního světla) a samozřejmě polární čepičku. Pastva pro oči to bude i bez dalekohledu: Mars upoutá pěknou kompozicí s hvězdami Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců, s nimiž v den opozice vytvoří téměř dokonalou přímku.
Úhlové velikosti Marsu při jeho viditelnosti na obloze v roce 2024 a 2025. Největší bude 12. ledna 2025, kdy se nejvíce přiblíží k Zemi. Zdroj: Alpo-Astronomy.org.
Protože bude ležet velmi blízko ekliptiky, nabídnou se v první půlce roku 2025 i krásná nebeská setkání Marsu s Měsícem. Velmi pěkné bude 14. ledna (mezi přízemím a opozicí) s jasným Měsícem v úplňku (viz dále). Další opravdu těsné konjunkce s Měsícem se v průběhu roku odehrají 9. února večer (rovněž viz dále), 9. března časně ráno, 6. dubna časně ráno, 4. května časně ráno, 1. června večer a nakonec ještě 29. června pozdě večer. V některých z těchto případů nastanou ve světě i zákryty Marsu Měsícem, bohužel žádný z nich nebude pozorovatelný z Česka ani Slovenska. I tak se ale jednoznačně nabídne mnoho příležitostí pro důmyslnou astrofotografii.
14. ledna: Těsné setkání měsíčního a marsovského úplňku
Pohledná konjunkce Měsíce a Marsu 14. ledna 2025 časně ráno nabídne příležitost pro pozorování i fotografování obou těchto objektů v prakticky stejné fázi (úplňku).
Na časné ranní obloze v úterý 14. ledna 2025 v 5:28 SEČ (pro Prahu, na různých místech ČR a SR se bude čas lišit v minutách) se poměrně vysoko nad západním obzorem schýlí k opravdové pozorovatelské „lahůdce“ – Měsíc ve fázi jen zhruba 5 hodin po úplňku (ten nastane 13. ledna 2025 ve 23:37) těsně přiblíží k jasnému Marsu, který v té době bude téměř v opozici se Sluncem a zároveň téměř nejblíž k Zemi. Už při pohledu pouhýma očima budeme v průběhu celé noci sledovat, jak se úplněk pozvolna k „rudé“ planetě přibližuje. V době maximálního úhlového přiblížení bude obě tělesa dělit jen 13,2’ (tedy méně jak polovina úhlové velikosti úplňku).
Tato krásná konjunkce se bude dát snadno zaznamenat i na lepší typ chytrého telefonu, na zachycení drobných detailů na Měsíci a Marsu však bude zapotřebí fotografování přes teleskop. Přes něj bude patrné, že jak Měsíc, tak Mars mají velmi podobnou fázi – oba budou mít prakticky zcela osvětlený kotouč (neboť oba budou v ten moment nasvětleny Sluncem zpříma), oba tedy budou ve fázi úplňku. Při tomto úkazu si také lidé budou moci vyvrátit jednu známou každoroční „kachnu“, a sice, že Mars na pozemské obloze i při přiblížení k Zemi nikdy nemůže dosáhnout úhlové velikosti Měsíce.
Tento typ konjunkce nebude v roce 2025 ojedinělý. Další opravdu pěkné konjunkce Marsu s Měsícem se v průběhu roku odehrají 9. února večer (viz dále), 9. března časně ráno, 6. dubna časně ráno, 4. května časně ráno, 1. června večer a nakonec ještě 29. června pozdě večer.
18. ledna: Nebeské „rande“ Venuše a Saturnu
Konjunkce Venuše a Saturnu na večerní obloze 18. ledna 2025 nad jihozápadním obzorem. Výše na obloze bude také malým dalekohledem vyhledatelní planeta Neptun.
Pokud se v sobotu 18. ledna 2025 večer podíváte vysoko nad jihozápadní obzor, spatříte velmi pěknou konjunkci dvou planet Sluneční soustavy. Jasnou „Večernici“ Venuši bude vlevo dole doprovázet slabší Saturn. Obě planety bude možné při jejich nebeském setkání pozorovat očima i z měst, přičemž Venuše se bude dát najít už za soumraku. Maximální úhlové přiblížení nastane v 18:30 SEČ, v té době bude obě planety dělit úhlová vzdálenost 2° 10’ (zhruba čtyři měsíční úplňky vedle sebe). Po setmění pak pomocí malého dalekohledu bude také k nalezení planeta Neptun, který bude ležet asi 11,5° východně od zmíněné dvojice planet.
1. února: Podmanivé setkání planet s Měsícem
Konstelace Venuše, Měsíce a Saturnu na večerní obloze 1. února 2025 nad jihozápadním obzorem.
Pokud se v sobotu 1. února 2025 za příznivého počasí podíváte za soumraku nad jihozápadní obzor, budete odměněni velmi podmanivým nebeským setkáním: Téměř v přímce se budou nedaleko od sebe promítat planeta Venuše, srpek mladého Měsíce (ve fázi 3 dny po novu) a planeta Saturn. Celou konstelaci bude možné vyhlížet už za soumraku okolo 17:30 SEČ, přičemž s pokročilým soumrakem bude více nápadný popelavý svit Měsíce (sluneční světlo rozptýlené zemskou atmosférou na jinak neosvětlenou část Měsíce). Konstelace se bude dát pozorovat do zhruba 19:00-19:30 SEČ, kdy tělesa začnou pozvolna zapadat za obzor. Fotogenické setkání bude snadno pozorovatelné i z měst a zachytitelné i na méně kvalitní aparáty chytrých telefonů.
9. února: Blízké setkání Marsu a Měsíce
Pohledná konjunkce Měsíce a Marsu 9. února 2025 pozdě večer nabídne příležitost pro pozorování i fotografování obou těchto objektů v těsné blízkosti.
Na pozdní večerní obloze v neděli 9. ledna 2025 ve 20:11 SEČ (pro Prahu, na různých místech ČR a SR se bude čas lišit v minutách) se velmi vysoko nad západním obzorem schýlí k opravdové pozorovatelské „lahůdce“ – Měsíc se ve fázi jen zhruba 3 dny před úplňkem těsně přiblíží k jasnému Marsu, který bude stále ještě dost jasný po opozici se Sluncem. Už při pohledu pouhýma očima budeme v průběhu večera sledovat, jak se Měsíc pozvolna k „rudé“ planetě přibližuje. V době maximálního úhlového přiblížení bude obě tělesa dělit jen 9’ (tedy méně jak třetina úhlové velikosti úplňku). Krásná konjunkce se bude dát snadno zaznamenat i na lepší typ chytrého telefonu, na zachycení drobných detailů na Měsíci a Marsu však bude zapotřebí fotografování přes teleskop. Přes něj budou lépe patrné měsíční krátery a také náznak polární čepičky na „rudé“ planetě, lepší vybavení ukáže na Marsu i základní albedové útvary (místa s menší čí větší odrazivostí slunečního světla). Další opravdu těsné konjunkce s Měsícem se v průběhu roku odehrají ještě 9. března časně ráno, 6. dubna časně ráno, 4. května časně ráno, 1. června večer a nakonec ještě 29. června pozdě večer.
1. – 15. března: Hledá se Merkur. Zn.: Pomocí Venuše
Konstelace Venuše, Měsíce a Merkuru za soumraku nad západním obzorem 1. března 2025.
Rádi byste zahlédli na obloze planetu Merkur? Tak to máme pro vás jeden tip. Planeta Merkur, jak známo, je první planetou od Slunce, a tedy obtížně pozorovatelná, neboť se často objevuje jen velmi nízko nad obzorem za jasného soumraku nebo rozbřesku. Navíc její jasnost je mnohdy srovnatelná se středně výraznými hvězdami na obloze, takže se často dá snadno přehlédnout. V březnu 2025 se ale naskytnou velmi dobré pozorovací podmínky, které její vyhledání umožní na večerní obloze.
Planeta Merkur se začne za soumraku objevovat už na konci února, přičemž nejprve bude její nalezení velmi obtížné (velmi nízko nad západním obzorem za jasného soumraku). Situace se ale rapidně změní 1. března 2025, kdy se do výhledu k Merkuru dostane mladý Měsíc a spolu s jasnou Venuší utvoří všechna tři tělesa úhlově velký fotogenický trojúhelník poměrně snadno pozorovatelný i z měst, a to zhruba po 18:30 SEČ nízko nad západním obzorem. V dalších dnech se Měsíc přesune výš nad obzor, zatímco naopak jasná „Večernice“, planeta Venuše, se bude k Merkuru úhlově nápadně přibližovat.
Planety Venuše a Merkur v úhlové blízkosti na večerní obloze za soumraku 11. března 2025. Planeta Merkur bude díky jasné Venuši snadno vyhledatelná.
V sobotu 8. března 2025 Merkur dosáhne největší východní elongace (bude úhlově nejdál od Slunce a bude tedy pozorovatelný nejlépe na večerní obloze). S planetou Venuší ale ještě v dalších večerech budou tvořit čím dál snáze identifikovatelný planetární pár (viditelný i z měst), přičemž úhlově nejblíže se octnou v úterý 11. a ve středu 12. března 2025. Obě planety najdeme nízko nad západním obzorem krátce před 19. hodinou SEČ a dělit je bude přibližně 5,5° (Merkur bude níže vlevo od Venuše). Oba objekty budou úhlově blízko vedle sebe i v dalších dnech, ale pozorovatelné už budou hůře. Jejich viditelnost objektů pak skončí zhruba po 15. březnu 2025 – toho večera se už budou za jasného soumraku nacházet velmi nízko nad západním obzorem a poměrně rychle zapadnou.
14. března: Úplněk před západem mírně ztmavne
Průběh úplného zatmění Měsíce 14. března 2025 ve světě. Mapka dole ukazuje viditelnost jednotlivých fází úkazu. Na Slovensku bude patrná při západu Měsíce jen počáteční polostínová fáze zatmění, z Česka spatříme i kus částečného zatmění. Časy jsou uvedené v UT (k SEČ je třeba přičíst +1 hodinu). Zdroj: F. Espenak/NASA.
V pátek 14. března 2025 na časné ranní obloze budeme pozorovat zapadající úplněk v poněkud nezvyklém stavu: Ještě, než zapadne za obzor, začne vstupovat do zemského stínu, nastane totiž jeho zatmění. Zatmění sice bude úplné, ale z česko-slovenského území spatříme jen počáteční polostínovou (a v Česku i částečnou) fázi, úplné zatmění proběhne bohužel celé pod obzorem. Úkazu si povšimneme zejména po cca 5:45 SEČ, kdy se Měsíc nízko nad západním obzorem bude zdát z levého okraje nezvykle tmavší díky sílícímu jevu polostínového zatmění. Částečné zatmění začíná v 6:09 SEČ a jeho počátek tak bude pozorovatelný zejména ze západních Čech, kde Měsíc zapadá až 20 minut po začátku zatmění. Na Slovensku bude úkaz viditelný podstatně hůře – Měsíc bude zapadat ještě před začátkem částečného zatmění.
Nejkrásnější úplnou fázi zatmění, která potrvá 1 hodinu a 5 minut, bude možné v rámci Evropy pozorovat až ve Španělsku a Portugalsku, Velké Británie, Irsku nebo na Islandu. V rámci evropským státům přidružených souostroví se nejlepšího výhledu k úkazu dočkají pozorovatelé z Kapverdských a Azorský ostrovů (obě portugalské provincie), odkud bude pozorovatelná celá fáze úplného zatmění nad obzorem a Měsíc bude zapadat až v průběhu částečného zatmění (fáze úplného zatmění bude končit za svítání, Měsíc už bude nízko nad západním obzorem). V celém průběhu bude nad obzorem jev pozorovatelný z Kanady, USA střední Ameriky a v západní polovině jižní Ameriky; ideální podmínky budou v poušti Atacama v Chile. Viditelnost úkazu na vámi zvoleném místě si můžete vygenerovat na interaktivní mapě Xaviera Jubiera.
Druhá polovina března: Vyhlížejte světlo zvířetníku
Ve čtvrtek 20. března 2025 v 10:01 SEČ se Slunce na obloze octne v tzv. jarním bodě a na severní polokouli nastane jarní rovnodennost. A právě s ní bude možné za nejlepších podmínek vyhlížet „březnovou zář pro fajnšmekry“ – tzv. zvířetníkové světlo. V roce 2025 jsou k tomu podmínky ideální, neboť v druhé polovině března – tedy okolo data rovnodennosti – na večerní obloze neruší Měsíc. Daleko od měst bude tedy výhled ke zvířetníkovému světlu zcela nerušen. Nejlepší jarní období v roce 2025 pro vyhlížení zvířetníkového světla nastane mezi 17. a 31. březnem. V té době jej pozorujte po soumraku nad západním obzorem daleko od měst.
Zvířetníkové světlo (nevýrazný bílý kužel jdoucí ve středu obrázku vzhůru od obzoru) nad Sečskou přehradou v březnu roku 2020. Jasný objekt uprostřed kužele je planeta Venuše. V roce 2025 bude výše nad kuželem světla ležet planeta Jupiter.
Zvířetníkové světlo se táhne podél ekliptiky (roviny zemské dráhy, která se na obloze pomyslně promítá do zvířetníkových souhvězdí – odtud ten název) a nejde vlastně o nic jiného než prach v okolí Slunce soustředěný do rozsáhlého disku, na který se ze Země díváme z boku a který rozptyluje sluneční záření. Když tedy Slunce zapadne a následně skončí i soumrak, obloha ztmavne a nad západním obzorem lze proti hvězdnému pozadí najít mlhavý kužel neostré záře. Díky sklonu ekliptiky vůči horizontu se právě v období jarní rovnodennosti zvířetníkové světlo od obzoru nejvíce vyklání a je tudíž večer nejlépe vidět (stejné podmínky se pak nabízejí na zářijové obloze před rozbřeskem). Kužel se navíc v druhé polovině března na opravdu tmavé obloze nese až k hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka a vytváří se slabým obloukem zimní Mléčné dráhy pozoruhodnou kompozici, o níž se každým rokem snaží mnoho fotografů na severní zemské polokouli s nějakou pěknou pozemskou krajinou v popředí. V roce 2025 pohled ke světlu zpočátku doplní nízko nad obzorem za soumraku planety Venuše s Merkurem. Po celé období bude vysoko v Býku (nedaleko hvězdokupy Hyády a Plejády) také jasná planeta Jupiter. Na opravdu tmavé obloze tedy bude „hrot“ kužele zvířetníkového světla dosahovat právě až k této jasné planetě.
Slabý kužel zvířetníkového světla pod obloukem Mléčné dráhy ze břehu Sečské přehrady.
Světlo je bohužel přibližně 70x slabší než obloha v přezářených velkoměstech, a proto je nutné k jeho spatření vyrazit na pozorovací místo, kde neruší ani světelný smog, ani případná mlha. Je samozřejmě zapotřebí jasného počasí. V České republice se dá úkaz sledovat například na Vysočině, Šumavě, v Novohradských horách, v Beskydech, Jeseníkách, na Manětínsku či v Orlických a Jizerských horách (kde jsou oblasti vyhlášené jako Rezervace tmy), na Slovensku pak z horských oblastí jako například Nízké Tatry, Veľká a Malá Fatra, ale i Muráňská planina nebo (především) z Parku tmavej oblohy Poloniny. Pokud se tedy nacházíte poblíž těchto oblastí či prostě obecně dál od velkých měst, můžete už v těchto dnech vyhlížet poměrně výrazný světelný kužel, sápající do výše až 60° nad obzor, a to v době, kdy je Slunce již déle jak hodinu pod obzorem (tedy kolem 19:00 SEČ a později). Podrobnější informace o zvířetníkovém světle najdete například v článku z roku 2021.
29. března: Užijte si částečné zatmění Slunce
Částečné zatmění Slunce.
Po roce a půl se nad Českem a Slovenskem odehraje zatmění Slunce, a to uprostřed víkendu – v sobotu 29. března 2025. Bude jen částečné, ale provedou jej velmi příznivé pozorovací podmínky. Česko i Slovensko se bude nacházet na okraji zóny úkazu, který se velmi výrazné jako částečné zatmění odehraje v Kanadě, Grónsku a na Islandu (nejvýraznější nastane na severu Quebecu o velikosti 94,8 procent). Jako menší částečné jej uvidí lidé v severovýchodní Americe, prakticky celé Evropě a v části Asie. Na území Česko-Slovenska bude viditelné okolo poledne ve výšce více jak 40° nad obzorem. Při největším zákrytu bude Měsíc zakrývat až 22 procent slunečního disku (severozápad Čech).
Celý úkaz potrvá přibližně jednu a půl hodiny (na východě Slovenska méně) a pozorovat jej bude možné pouhýma očima (přes bezpečný filtr – viz níže). Zcela jistě budou probíhat četná pozorování i na českých a slovenských lidových hvězdárnách, na úkaz se ale můžete podívat i sami z pohodlí vašeho domova. Pochopitelně zkušenější pozorovatelé jej mohou zkusit zachytit i fotograficky nebo na video. Tímto úkazem pokračuje poměrně bohaté období na sluneční zatmění viditelná v Česku a na Slovensku v současné dekádě. Do roku 2030 se dočkáme ještě 4 dalších částečných zatmění, nejvýraznější bude už příští rok, 12. srpna 2026, které bude navíc ve Španělsku pozorovatelné jako úplné (do roku 2081 nejbližší úplné ke střední Evropě).
Průběh zatmění Slunce 29. března 2025 v Praze.
Úkaz začne nejdříve v Česku okolo 11:29 SEČ, kdy se z pravého kraje začne do slunečního disku „zakusovat“ silueta tmavého Měsíce v novu. Čím více na východ se budete nacházet, tím později částečné zatmění začne a tím menší zatmění také nastane (na východě Slovenska proběhne v maximu jen asi 7procentní zákryt a úkaz začne až po 12:00 SEČ). Maximum úkazu proběhne na území Česka i Slovenska mezi 12:15-12:30 SEČ podle polohy pozorovatele. Konec pak okolo 13. hodiny, rovněž v závislosti na poloze pozorovatele. Slunce po celou dobu úkazu bude velmi vysoko nad jižním obzorem.
Níže je uvedena tabulka s viditelností úkazu ve vybraných česko-slovenských městech. Pro podrobnosti o úkazu na vámi vybraném místě stačí navštívit interaktivní mapu Xaviera Jubiera a v mapě si zvolit svou lokalitu. Na pozorování je nutné se vybavit speciálním filtrem pro ochranu zraku. Podrobnější informace o tomto úkazu a dalších zatměních Slunce, která nás v následujících letech čekají, najdete v knize Tajemná zatmění.
Maximální fáze zatmění Slunce 29. března 2025 ve vybraných městech v Česku a na Slovensku.
Tabulka: Viditelnost zatmění Slunce 29. března 2025 z Česka a Slovenska.
Města jsou řazena od západu na východ. Časy jsou v SEČ.
| Město | Začátek zatmění | Střed zatmění | Konec zatmění | Velikost zatmění v maximu |
| Cheb | 11:30:05 | 12:15:27 | 13:01:07 | 22,7 % |
| Plzeň | 11:32:30 | 12:16:14 | 13:00:11 | 20,7 % |
| Praha | 11:35:02 | 12:17:58 | 13:01:03 | 19,9 % |
| České Budějovice | 11:35:33 | 12:16:36 | 12:57:49 | 17,7 % |
| Pardubice | 11:38:28 | 12:19:34 | 13:00:46 | 17,9 % |
| Brno | 11:41:15 | 12:19:34 | 12:57:57 | 15,2 % |
| Bratislava | 11:43:45 | 12:18:53 | 12:54:04 | 10,7 % |
| Ostrava | 11:45:22 | 12:22:25 | 12:59:28 | 14,2 % |
| Banská Bystrica | 11:49:28 | 12:22:16 | 12:55:04 | 10,8 % |
| Poprad | 11:52:43 | 12:24:09 | 12:55:33 | 9,8 % |
| Košice | 11:56:48 | 12:25:01 | 12:53:12 | 7,8 % |
| Humenné | 11:58:35 | 12:26:07 | 12:53:33 | 7,4 % |
Při pozorování zatmění Slunce (ale i přechodů planet přes Slunce, slunečních skvrn či jiných úkazů spojených s přímým pohledem na Slunce) je zapotřebí dodržovat bezpečností pravidla. Při přímém pohledu na Slunce hrozí vážné či dokonce trvalé poškození zraku dokonce i při značném procentu zakrytí Slunce Měsícem. Ve všech případech se tomu proto vyvarujte. Obecně existuje několik metod, jak Slunce pozorovat nepřímo (projekcí, videosnímáním a následným promítáním na monitoru…). Přímé pozorování vyžaduje užití nějakého filtru. Podrobné informace najdete na speciální stránce.