1. dubna: Nebeská kuřátka v zajetí Měsíce
Velmi pěknou podívanou nabídne před svým západem Měsíc v úterý 1. dubna 2025. Ve fázi úzkého srpku ve fázi 3 dny po novu a s popelavým svitem (sluneční světlo rozptýlené v zemské atmosféře na neosvětlenou část Měsíce) se nejprve přiblíží k jasné hvězdokupě Plejády v souhvězdí Býka (lidově také „Kuřátka“ nebo „Sedm sester“) a po 22. hodině SELČ postupně začne zakrývat některé hvězdné členky této asi 100 milionů let staré otevřené hvězdokupy. V průběhu tohoto úkazu budou jak kupa, tak Měsíc pozvolna klesat k obzoru, přičemž krátce před půlnocí už bude jejich pozorování obtížné, neboť oba objekty budou klesat za západo-severozápadní obzor. V té době bude Měsíc zakrývat střed kupy.
Měsíc u hvězdokup Plejády, Hyády a planety Uran 1. dubna 2025 ve 22 hodin SELČ. Po tomto čase Měsíc začne postupně zakrývat některé hvězdné členky hvězdokupy Plejády.
Před samotným zákrytem (okolo 22. hodiny SELČ) se naskytne příležitost pro širokoúhlé fotografické zachycení celé scény, které krom Měsíce u Plejád bude dominovat i hvězdokupa Hyády s jasnou hvězdou Aldebaran a také už v triedru snadno vyhledatelná planeta Uran.
21. dubna: Meteory z roje Lyrid
Maximum meteorického roje Lyridy v roce 2020 nad Sečskou přehradou.
Každoročně okolo 22. dubna vrcholí meteorický roj Lyrid, jehož mateřskou kometou je C/1861 G1 (Thatcher). Roj nemá příliš vysokou aktivitu, obvykle okolo 18 meteorů v hodině (vzácně ale může krátkodobě vystoupat na 90 za hodinu). V roce 2025 má poměrně dobré pozorovací podmínky, protože při jeho pozorování nebude příliš rušit svým svitem Měsíc, který by jinak slabší meteory přezářil.
I když roj vrcholí v odpoledních hodinách 22. dubna (vrchol je předpovězen na 15:30 SELČ), jeho maximum není nijak ostré a dá se tedy sledovat jak v předcházející, tak následující noci, tedy 21./22. a 22./23. dubna 2025. Měsíc se přitom objeví v nocích maxima roje až časně ráno ve fázi úzkého srpku. Nejvhodnější je meteory z Lyry vyhlížet v časných ranních hodinách (od 2. hodiny do rozbřesku), tedy v době, kdy už je radiant v souhvězdí Lyry, odkud meteory zdánlivě vylétají, vysoko nad obzorem.
K pozorování je potřeba vybrat místo alespoň 50 km daleko od měst, ideálně v horách nebo na vyvýšených místech s dokonalým výhledem, neboť meteory vylétají ve směru od souhvězdí Lyry náhodně po celé obloze. Z měst prakticky nemá význam roj sledovat – zář světelného smogu přesvítí většinu meteorů a člověk uvidí jen jeden-dva za celou noc. Na pozorování netřeba dalekohled, stačí s teplým vybavením (oblečením, spacákem, lehátkem či karimatkou) pozorovat ve volné přírodě a dívat se kamkoliv do oblohy.
Úkaz se můžete pokusit i fotografovat. Nezbytný je stativ, fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým záběrem. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například kvůli větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Fotografujte se samospouští či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte (či využijte sekvenčního snímání), dokud do záběru nevletí kýžený meteor.
25. dubna: Planetární paráda za rozbřesku
V pátek 25. dubna 2025 si příroda nachystá za přízně počasí podmanivou podívanou pro „ranní ptáčata“. Pokud budete mít dokonale odkrytý východní obzor, nízko nad ním se před 5. hodinou SELČ zjeví nezvyklá „šňůra“ dvou planet – Venuše a Saturnu – mezi nimiž bude v téměř dokonalé přímce vsazen Měsíc ve fázi úzkého srpku 2 a půl dne před novem. Venuši a Saturn bude přitom dělit úhlová vzdálenost jen zhruba 4°. K úkazu se schýlí za již velmi pokročilého rozbřesku, takže ke spatření této nezvyklé konjunkci hned tří těles Sluneční soustavy bude zapotřebí opravdu čistá obloha a výhled z vyvýšeného místa (kopce, hory, případně vrchních pater paneláku).
Pozoruhodná konjunkce Venuše, Měsíce a Saturnu nízko nad východním obzorem za rozbřesku 25. dubna 2025.
3.-6. května: Mars v Jesličkách
Hned z počátku května, konkrétně mezi 3. a 6. květnem 2025, budeme moci vysoko nad jihozápadním obzorem v malých dalekohledech pozorovat velmi nezvyklou podívanou: Planeta Mars se bude promítat před otevřenou hvězdokupou M44 (lidově zvanou „Jesličky“ nebo „Včelí úl“) v souhvězdí Raka. Hvězdokupa je pozorovatelná mimo města i pouhýma očima, její plnou krásu ovšem oceníme až při pohledu malým dalekohledem (například v triedru). Její nejjasnější část na obloze zabírá plochu o průměru přibližně 1,5°, tedy tří měsíčních úplňků vedle sebe.
Přechod planety Mars před hvězdokupou M44 (Jesličky) v souhvězdí Raka mezi 3. a 6. květnem 2025. Poblíž kupy se také 3. května bude promítat Měsíc ve fázi krátce před první čtvrtí.
K hvězdokupě se Mars přiblíží ze severozápadu 3. května 2025. V té době se poblíž bude promítat i Měsíc v první čtvrti. Nejblíže se „rudá“ planeta ke středu kupy promítne 4. a 5. května a vizuálně při pohledu malým dalekohledem s kupou „splyne“. V té době bude mít Mars jasnost 1,0 magnitudy a bude tedy poměrně jasným objektem viditelným i z měst.
Celý zdánlivý průchodu Marsu před Jesličkami bude možné vyhlížet každý ze zmíněných květnových večerů od soumraku až do pozdních nočních hodin, velmi vysoko nad jihozápadním obzorem. Kvůli svitu Měsíce je velmi vhodné vybavit se malým dalekohledem – kupa je sice viditelná i bez něj, ale na Měsícem osvětlené obloze je výrazně méně kontrastní. K pozorování postačí opravdu jen běžný triedr. Už při pohledu očima se sice bude zdát, že planetu obklopuje slabá mlhavá skvrna, ale až v triedru se záhy okolo Marsu objeví několik desítek nejjasnějších hvězd této asi 600 světelných let vzdálené otevřené hvězdokupy.
V roce 2025 se dočkáme ještě jednoho podobného představení – na přelomu srpna a září se poblíž této hvězdokupy objeví i jasná planeta Venuše (viz srpnové úkazy).
6. května: Ráno vyhlížejte prach z Halleyovy komety
Maximum meteorického roje Eta-Aquaridy v roce 2022 v Chile.
Země prochází hned dvakrát do roka proudem ledo-prachových částic, které za sebou zanechala při svém průletu kolem Slunce ta nejslavnější vlasatice ze všech: Halleyova kometa. Je ironií, že při jejím předposledním návratu v roce 1910 byl tento fakt převrácen naruby a vynesl skupince lidí dost velké jmění za rozšíření poplašné zprávy, že zemská atmosféra se při průchodu tímto proudem otráví a lidé smrtelně onemocní, pakliže nepožijí speciální lék. Meteorické roje ale člověka neotráví, ba naopak. A to platí i o meteorickém roji η-Aquaridy (nebo také Eta-Aquaridy), které jsou způsobeny právě ledo-prachovými zrnky z periodické komety 1P/Halley. Konkrétně v noci 5./6. května 2025 časně ráno (maximum 6. května 2025 okolo 5. hodiny SELČ, ale není příliš ostré). Podmínky budou dobré: Měsíc bude ve fázi jen 6 dní před úplňkem, zapadat tedy bude ještě okolo 3. hodiny (v krásné konjunkci s hvězdou Regulus), zatímco meteory má smysl sledovat právě až od 3. hodiny ranní do rozbřesku.
Meteory jsou rychlé a létají v nemalé četnosti, ale bohužel spíše nad pozorovateli poblíž rovníku a na jižní zemské polokouli. U nás souhvězdí Vodnáře, v němž radiant roje leží, vychází v druhé polovině noci jen nízko nad obzor, takže můžeme spatřit všeho všudy tak 10 meteorů za hodinu. I tak je to hezký dojem, že zanikající ledo-prachová zrnka pochází z oné slavné komety, která se ke Slunci vrátí až v roce 2061. A co víc, jak bylo zmíněno, tímto proudem Země prochází v průběhu roku dvakrát. Poprvé v květnu a podruhé v říjnu, kdy nám zase způsobuje meteorický roj Orionid (viz říjen 2025).
Úkaz se můžete pokusit i fotografovat. Nezbytný je stativ, fotoaparát s možností dlouhé expozice a širokoúhlým záběrem. Fotoaparát nejprve ustavíte na stativ a zkontrolujete, zda se vám netřese například kvůli větru. Následně nastavíte vyšší citlivost, zaostříte objektiv na nekonečno, nastavíte nejdelší možnou expozici a zamíříte do libovolné části oblohy. Fotografujte se samospouští či přes dálkové ovládání, aby se ani při tomto kroku fotoaparát neroztřásl. Proces opakujte (či využijte sekvenčního snímání), dokud do záběru nevletí kýžený meteor.
Květnová Mléčná dráha, přelet Mezinárodní kosmické stanice (vpravo nahoře) a zelená Eta-Aquarida (vlevo od Mléčné dráhy) 8. května 2021 nad Sečskou přehradou.
Červen a první polovina července: Vyhlížejte mrazivě krásná noční oblaka
V červnu a v červenci 2025 bude opět možné vyhlížet mrazivou krásu Nočních svítících oblak (NLC), které úzce souvisí s meteorickým prachem a rovněž kolísáním sluneční aktivity. Ta bude v roce 2025 vysoká (maximum se očekává právě v roce 2025), vysoké vrstvy zemské atmosféry budou mít méně stabilní podmínky, což obvykle zapříčiňuje menší výskyt NLC než v jiných letech. V roce 2024, kdy byla sluneční aktivita rovněž vysoká, jsme ale mohli pozorovat Noční svítící oblaka velmi četně, za čímž s největší pravděpodobností stál vysoko do atmosféry uvolněný materiál ze sopky Tonga 15. ledna 2022. Je tedy možné, že i v roce 2025 bude výskyt NLC častější navzdory vysoké sluneční aktivitě.
NLC se tvoří tedy ve výšce okolo 85 kilometrů nad zemským povrchem, a to zejména okolo polárního kruhu. Nesvítí vlastním světlem, ale rozptylují světlo Slunce, které je v inkriminovaných hodinách nasvětluje odspodu (zatímco samo se nachází v hloubce mezi 6° a 16° pod obzorem). U nás jsou díky tomu pozorovatelné ve zmíněných měsících mezi 22. hodinou a půlnocí, nebo ráno mezi 2. a 4. hodinou (letního středoevropského času), a to vždy na severu, resp. mezi severozápadním a severovýchodním obzorem. Jejich výskyt se nikdy nedá předpovědět dopředu, je tedy nutné v tomto období a ve zmíněných časech vyhlížet do směrů, kde se mohou objevit. Je také nutné mít co nejlépe odkrytý severní obzor.
Noční svítící oblaky 23. června 2024 nad obcí Záhradné na východě Slovenska.
Noční svítící oblaka vypadají při pohledu očima jako zářící pavučinky na obloze a někdy mohou nabídnout opravdu majestátní divadlo. Pokud nemáte zkušenost s tím, jak NLC vypadají a nechcete o pohled na ně přijít, sledujte průběžně online webové kamery mířící k severnímu obzoru nebo se přihlaste k odběru upozornění na http://ukazy.astro.cz/nlc.php.
20. a 21. července: Pozoruhodná setkání v červenci
Na konci července 2025 nám obloha nabídne velmi pěknou a fotogenickou sérii nebeských uskupení, o které se postarají hned 2 planety Sluneční soustavy, ubývající Měsíc a o „podkladovou scénu“ známé otevřené hvězdokupy Plejády a Hyády v souhvězdí Býka. Nebeská uskupení budou k vidění v časných ranních hodinách před rozbřeskem (tedy před 4. hodinou ranní), ale nízko nad obzorem je budeme moci vyhlížet už krátce po 2. hodině ráno.
Fotogenická setkání Měsíce, Venuše, Uranu a hvězdokup v souhvězdí Býka v časných ranních hodinách 20. a 21. července 2025.
V neděli 20. července 2025 bude Měsíc vycházet po půlnoci nad severovýchodem úhlově relativně blízko hvězdokupy Plejády, přičemž asi 7° jihovýchodně od něj najdeme v malém dalekohledu také planetu Uran. Později se objeví velmi jasná planeta Venuše u hvězdokupy Hyády s výraznou hvězdou Aldebaran. Jak bude celé uskupení pozvolna stoupat nad východní obzor, Měsíc se bude k Plejádám mírně přibližovat. O den později, v pondělí 21. července 2025, se pak nad východo-severovýchodem objeví toto uskupení ještě těsnější. Měsíc bude mezi Plejádami a Venuší, se kterou spolu s hvězdou Aldebaran utvoří téměř rovnoramenný trojúhelník. S oběma hvězdokupami to bude ještě pěknější pohled než o den dříve, neboť Měsíc bude oproti nedělní situaci slabší, jeho srpek užší, a na tmavé obloze uvidíme více hvězd a také popelavý svit Měsíce na jeho Sluncem přímo neosvětlené části. Malým dalekohledem přitom budeme moci stále najít jižně od Plejád planetu Uran.