Červenec, Srpen, Září

Červenec 2024

Fáze Měsíce v červenci

06. 07. 2024	00:57 SELČ	nov
12. 07. 2024	10:14 SELČ	odzemí (404 400 km)
14. 07. 2024	00:48 SELČ	první čtvrt
21. 07. 2024	12:17 SELČ	úplněk
24. 07. 2024	07:49 SELČ	přízemí (364 895 km)
28. 07. 2024	04:51 SELČ	poslední čtvrt

Planety v červenci

Planety Merkur a Venuše jsou setrvale nepozorovatelné i v červenci. Viditelnost ostatních planet na ranní obloze se postupně zlepšuje a díky tomu také přibývá zajímavých seskupení planet s Měsícem. Nad východním obzorem můžeme ráno najít Mars, Jupiter a Uran. Planety Saturn a Neptun jsou nad naším obzorem již před půlnocí a do rozednění stoupají nad jihovýchodní obzor. Naše planeta Země se 5. 7. 2024 v 7 hodin SELČ ocitá v největší vzdálenosti od Slunce, a to 152,1 milionu kilometrů.

Dvojité ranní planetární rojení – Měsíc, Jupiter, Mars a Uran 1. až 3. července / 30. a 31. července

Zlepšující se viditelnost planet ve druhé polovině roku přináší oblíbená fotogenická seskupení planet s Měsícem. Na začátku července se s naším nejbližším vesmírným sousedem setkají Jupiter, Uran a Mars. Stejné tři planety jsme na stejném pozadí souhvězdí Berana a Býka sledovali už na jaře, tehdy ale na večerní obloze. Příčinou květnové a červnové přestávky nebyl pohyb jmenovaných planet, ale obíhání Země okolo Slunce. Jsme jako na kolotoči, který se otáčí kolem centrálního ohně – co je naproti, za Sluncem, vidět nemůžeme.

Teď v létě tedy pokračuje planetární divadlo ve stejném obsazení. Divadlo se zopakuje na konci července „jako přes kopírák.“ Všimněme si ale, že planety Mars a Uran si na scéně vyměnily místa. Ve stejnou hodinu (3:30 SELČ) se také nacházejí mnohem výše nad východním obzorem.

Mars v konjunkci s Uranem – 15. a 16. července

Protože se Mars a Země vzájemně sbližují – tentokrát nikoli na obloze, ale opravdu v prostoru – pohyb Marsu mezi hvězdami nápadně zrychluje a planeta také zjasňuje. Pohyb Uranu je naopak velmi pomalý, takže prakticky mezi hvězdami téměř stojí na místě. Mars se okolo Uranu prožene 15. července. Ke konjunkci (nejtěsnějšímu přiblížení na 0,5°) dojde ovšem v odpoledních hodinách. My můžeme pomocí triedru zkusit Uran vedle Marsu vyhledat 15. nebo 16. července ve druhé polovině noci. Planety vycházejí nad náš obzor už hodinu po půlnoci.

Apollo 11 – 55. výročí (20. července) přistání na Měsíci

 Asi všem nám připadá, že padesáté výročí přistání prvních lidí na Měsíci jsme slavili teprve včera. Letos je tato historická událost o pět let starší. Připomeňme si ji pohledem na lunární modul Eagle zdálky. Je známo, že existuje jen málo fotografií (netýká se to televizních záběrů), na nichž je zachycen Neil Armstrong – první člověk, jehož noha se dotkla povrchu Měsíce. Tady je vidět alespoň jeho stín.

Srpen 2024

Fáze Měsíce v srpnu

04. 08. 2024	13:13 SELČ	nov
09. 08. 2024	03:38 SELČ	odzemí (405 328 km)
12. 08. 2024	17:18 SELČ	první čtvrt
19. 08. 2024	20:25 SELČ	úplněk
21. 08. 2024	07:09 SELČ	přízemí (360 184 km)
26. 08. 2024	11:25 SELČ	poslední čtvrt

Planety a meteory v srpnu

Stále jsou nepozorovatelné planety Merkur a Venuše. Mars, Jupiter a Uran stoupají od půlnoci do rozednění vysoko nad východní obzor, Saturn a Neptun jsou na naší obloze po většinu noci kromě večera. Na 12. srpen připadá maximum meteorického roje Perseid.

Svatý Vavřinec přivítá Měsíc se Spikou a pak spustí pláč – Perseidy 12. srpna

Svatý Vavřinec zemřel mučednickou smrtí 10. srpna 258. V Evropě je s jeho jménem tradičně spojen meteorický roj Perseid, protože lidé si všimli, že v době jeho svátku se na obloze objevují „padající hvězdy“ nebo také „slzy svatého Vavřince“.

Letos srpnová scéna konjunkcí Měsíce s jasnou hvězdou Spikou ze souhvězdí Panny. Následující simulace ze Stelllaria obsahuje jednu důležitou informaci, kterou bychom snadno přehlédli: Měsíc dorůstá do první čtvrti, je tedy na obloze večer. Protože radiant roje se nachází v severní části souhvězdí Persea a vyloupne se nad náš obzor až později v noci, je to dobrá zpráva. Z ní plyne, že největší šanci zahlédnout meteory roje Perseid máme nad ránem.

Meteorický roj Perseid je aktivní od 17. července do 24. srpna. Maximum připadá nejčastěji na období mezi 11. a 13. srpnem. Letos se očekává maximum 12. srpna v 16 hodin SELČ. Astronomové předpovídají frekvenci až 100 meteorů za hodinu. My máme trochu smůlu, že samotné maximum neuvidíme. Zvýšená aktivita je však několik dní okolo maxima – velkou šanci zahlédnout některou z Perseid máme od 10. do 15. srpna. Vzhledem k poloze radiantu nad severovýchodním obzorem je dobré se dívat především tímto směrem a do zenitu. Perseidy se ale mohou objevit kdekoli na obloze.

Je také dobré vědět, že ne všechny meteory, které okolo poloviny srpna uvidíme, musí patřit do roje Perseid. Jsou totiž aktivní i jiné, méně početné a méně slavné roje, a občas se na obloze objevují i tzv. sporadické meteory nespojené se žádným z rojů. Perseidu poznáme podle toho, že když její světelnou stopu prodloužíme zpět, zjistíme, že vyletěla z místa na severu souhvězdí Persea poblíž hranice s Kassiopejou, což je souhvězdí s nápadným tvarem písmene W a patří k těm nejznámějším a na obloze snadno vyhledatelným. Aby věci nebyly málo komplikované, poloha radiantu se s časem mění. Následující obrázek ze Stellaria ukazuje radiant Perseid mezi hvězdami a vůči obzoru 12. srpna ve 22 hodin.

Měsíc a Neptun – těsná konjunkce 21. srpna

 Neptun je planeta pozorovatelná jen dalekohledem, a protože je velmi daleko (momentálně 4,34 miliardy kilometrů), plete se i v dalekohledu na první pohled s hvězdami, takže je obtížné Neptun vůbec vyhledat. V noci z 21. na 22. srpen nám může pomoci Měsíc. Jeho do úplňku dorůstající disk objekty v okolí spolehlivě přesvětluje, ale bude-li čistý a suchý vzduch, můžeme se pokusit právě podle Měsíce Neptun identifikovat.

21. srpna přibližně ve 23:45 SELČ Měsíc Neptun jen těsně mine. Následující simulace ze Stellaria ukazuje pohled dalekohledem, který má zorné pole 1,3° a zvětšuje přibližně 60x. Dalekohled je na paralaktické montáži, sever na sféře je tedy na obrázku nahoře. I ve skutečnosti vypadá Neptun jako nápadně namodralá hvězdička, čímž se od hvězd v okolí Měsíce přece jen liší. Měsíc se mezi hvězdami překvapivě rychle pohybuje, takže abychom jej viděli takhle blízko Neptunu, musíme pozorovat právě okolo 23:45 SELČ. Během noci ale také můžeme pohyb Měsíce okolo Neptunu pohodlně a na vlastní oči sledovat.

Planetární rojení pokračuje – Měsíc, Jupiter, Mars a Uran v Býku 26. až 28. srpna

Trojice planet v souhvězdí Býka se spolu s Měsícem vrací na scénu také koncem srpna. Představení začíná tím, že v noci z 25. na 26. srpen Měsíc v poslední čtvrti najdeme mezi hvězdokupou Plejády a Uranem. Tedy spíš budeme muset triedrem hledat Uran podle Měsíce a Plejád. Když se vydržíme trpělivě dívat, zjistíme, že Měsíc vlastně prochází okrajem hvězdokupy. V následujících nocích pak uvidíme Měsíc ještě u Jupiteru a u Marsu.

Září 2024

Fáze Měsíce v září

03. 09. 2024	03:56 SELČ	nov
05. 09. 2024	17:06 SELČ	odzemí (406 229 km)
11. 09. 2024	08:05 SELČ	první čtvrt
18. 09. 2024	04:35 SELČ	úplněk (zatmění Měsíce)
18. 09. 2024	15:29 SELČ	přízemí (357 283 km, superúplněk)
24. 09. 2024	20:49 SELČ	poslední čtvrt

Planety v září

Po dlouhé době se na obloze objevuje Merkur, a to v první polovině měsíce ráno nad východním obzorem. Také Venuše se vrací na oblohu. Najdeme ji naopak večer velmi nízko nad západním obzorem. Mars, který se viditelně vzdaluje od Jupiteru, vychází hodinu před půlnocí a je vidět až do rána, Jupiter a Uran jsou vidět po většinu noci kromě večera, Saturn a Neptun jsou v opozici se Sluncem a jsou na obloze po celou noc. Dne 22. září ve 14:44 SELČ nastává na planetě Zemi rovnodennost, na severní polokouli v tom okamžiku začíná astronomický podzim.

Návrat Merkuru – první polovina září na ranní obloze

Merkur se tentokrát objevuje nad východním obzorem ráno už na konci srpna, ale ztrácí se v červáncích. Postupně však stoupá na oblohu a zjasňuje, protože v prostoru se blíží k Zemi. Největší úhlové vzdálenosti od Slunce dosáhne 5. září, o den později vystoupá nejvýš nad obzor. Nejjasnější bude na konci období viditelnosti, ale už 17. září jeho výška na počátku občanského soumraku okolo šesté hodiny ranní klesne pod 5° a období viditelnosti skončí.

Saturn v opozici se Sluncem, nejjasnější a nejblíže Zemi – 8. září

Saturn se letos na obloze pohybuje poněkud stranou od ostatních jasných planet, a tudíž netvoří fotogenické živé obrazy s Měsícem. Proto o něm v průběhu roku nebyla řeč. Nicméně v září hraje Saturn na obloze hlavní roli. Ocitá se totiž přesně naproti Slunci, v tzv. opozici. To znamená, že je nad naším obzorem po celou noc a je nejjasnější. Konkrétně při letošní opozici dosahuje Saturn +0,6 mag. Je tedy srovnatelný s nejjasnějšími hvězdami noční oblohy a na rozdíl od nich svítí klidným světlem, takže jej snadno poznáme. Při letošní opozici se Saturn nachází v podzimním souhvězdí Vodnáře, kde mnoho jasných hvězd, jež by mu mohly konkurovat, není.

Během opozice je také Saturn nejblíže Zemi. Konkrétně letos to je pouhých 1 295,2 milionu kilometrů (ano, téměř miliarda a tři sta tisíc kilometrů je v případě Saturnu málo). Díky tomu je kotouček planety v dalekohledu relativně velký. Stejně tak prstenec. Ale při pohledu do dalekohledu zjistíme, že letos je prstenec velmi tenký. Saturn totiž, podobně jako Země, má skloněnou rotační osu. V jeho případě činí sklon 25° vůči rovině, v níž obíhá okolo Slunce. A protože prstence jsou tvořeny kusy ledu, jež okolo planety obíhají přesně v rovině rovníku, projevuje se sklon rotační osy planety také v náklonu prstenců vůči nám. Příští rok očekávají na Saturnu rovnodennost (na severní polokouli podzimní) a díky tomu se k nám prstence postupně otáčejí bokem. Na simulaci ze Stellaria, která zachycuje situaci hodinu před opozicí (ta nastane v 7 hodin SELČ pod naším obzorem) vidíme také některé Saturnovy měsíce. Mimochodem, povrch Titanu, který vidíme zcela vpravo, je nejvzdálenějším místem ve Sluneční soustavě, kde přistál lidskou rukou vyrobený stroj – evropská sonda Huygens tam dosedla v lednu 2005.

Zatmění Měsíce při superúplňku za asistence Saturnu – 18. září

Úplněk, který nastává 18. září 2024 ve 4:35 SELČ, je zvláštní tím, že Měsíc při něm bude blízko k Zemi. V tzv. přízemí, kdy bude geometrické středy Země a Měsíce dělit vzdálenost 357 283 km, se ocitne o deset hodin později. V takové situaci se hovoří o superúplňku a zpravidla propuká davové šílenství, kdy lidé fotografují „obří“ a „mimořádně jasný“ Měsíc v konjunkci se stromy, budovami, houpačkami, osobami v popředí i pozadí. Nechme diskusi nad touto zábavnou aktivitou stranou.

Letošní superúplněk je totiž ozdobený částečným zatměním Měsíce. Vzhledem k tomu, že drahnou dobu před částečnou fází a také po ní je Měsíc ponořen do zemského polostínu, nebude úplněk nijak zvlášť jasný. Zato bude zcela mimořádně fotogenický. Částečná fáze u nás začíná ve 4:13 SELČ. Zatmění je malé a krátké. Maximální fáze nastává o půl hodiny později, ve 4:44 SELČ. Částečné zatmění pak skončí v 5:16 SELČ. Velikost maximální fáze 8,5 % znamená, že právě tolik procent průměru měsíčního disku se při zatmění zanoří do stínu Země.

Celý úkaz se odehrává nad jihozápadním obzorem a za asistence Saturnu, který si tak vynahradí absenci v hromadných konjunkcích ostatních planet s Měsícem. Autor se tentokrát na tu záplavu fotografií superúplňku v zatmění opravdu těší.

Neptun v opozici a Uran s Jupiterem a Marsem naposledy spolu – 21. až 23. září

Také nejvzdálenější z planet Sluneční soustavy se v září ocitá naproti Slunci, a tudíž je nejblíže Zemi a nejjasnější. V případě Neptunu ovšem opozice se Sluncem hraje roli jen v tom, že je pozorovatelný po celou noc. Nejmenší vzdálenosti dosáhne Neptun 20. září, a bude od nás 4,3 miliardy kilometrů daleko. To je v případě Neptunu vlastně pekelně blízko. Až to bude opravdu daleko, bude vzdálenost 4,6 miliardy kilometrů. Opozice se Sluncem nastává 21. září 2024 ve 2 hodiny SELČ.

Trojice Uran, Jupiter, Mars se s blížícím se podzimem poněkud rozvolňuje, takže letos naposledy si planety představme v seskupení s Měsícem. Simulace programem Stellarium je zachycuje v době, kdy vychází Mars, který se už z Býka přesunul do Blíženců.