Oberon

Oberon je jedním z pěti největších měsíců planety Uran, k nimž dále patří měsíce Miranda, Ariel, Umbriel a Titania. Oberon je od Uranu nejvzdálenější velký měsíc a devátý nejhmotnější měsíc celé Sluneční soustavy s hustotou asi 1,63 g/cm33. Měsíc Oberon nedostal své jméno po žádné z postav antické mytologie, jak je tomu u jiných těles Sluneční soustavy, nýbrž po mýtickém králi víl ze Shakespearova díla Sen noci svatojánské. Jeho manželkou byla Titania, po které je pojmenován další z Uranových měsíců. Oberon, jenž nesl do definitivního pojmenování označení Uran IV, objevil 11. ledna společně s planetou Uran 1787 a měsícem Titania William Herschel dne 11. ledna 1787.

In Depth | Oberon – NASA Solar System Exploration
Oberon.

Oberon obíhá kolem planety Uran ve střední vzdálenosti 583 520 kilometrů. Průměr měsíce dosahuje asi 1 523 kilometrů a hmotnost cca 3,014 × 1021 kg. Kolem Uranu oběhne Oberon jednou za 13,463 dne. První detailnější snímky měsíce pořídila kosmická sonda Voyager 2 v roce 1986 během těsného průletu kolem planety Uran. Sondě se podařilo nasnímat ale jen asi 40 % povrchu měsíce. Sonda se k Oberonu přiblížila až na 470 600 km a dokázala na povrchu rozlišit detaily o velikosti 6 km.

Oberon patří ke starým tělesům. Měsíc se pravděpodobně zformoval z akrečního disku u mateřské planety. Vědci předpokládají určitou diferenciaci měsíce a existenci poměrně velkého silikátového jádra, které by mohlo dosahovat až 60 % průměru měsíce. Tlak v jádru měsíce nepřekračuje 0,5 GPa. Diferenciaci tělesa pravděpodobně způsobil rozpad radioaktivních prvků, které nahřály těleso měsíce a vytvořily depozity vody či amoniaku pod povrchem měsíce. Vědci dokonce připouštějí možnou přítomnost podpovrchového oceánu ještě i dnes.

File:Oberon, Earth & Moon size comparison.jpg - Wikimedia Commons
Porovnání velikostí Oberonu s Měsícem a Zemí.

Plášť je tvořen směsí silikátů a vodního ledu, předpokládá se přítomnost organických sloučenin na povrchu. Povrch Oberonu, jenž je rozryt velkým množstvím impaktních kráterů, je poměrně tmavý načervenalého nádechu. Největším známým kráterem je Hamlet. Jeho průměr činí asi 206 km. Dalšími velkými krátery jsou Othello a Macbeth. Snímky okrajových částí Oberonu naznačují existemci ještě větší impaktní pánve o průměru až 375 km. Tento útvar byl již však mimo dosah kamer Voyageru 2.

Vedle kráterů byly na snímcích z Voyageru 2 rozlišeny na povrchu Oberonu i soustavy kaňonů, které pravděpodobně vznikly v ranějších fázích vývoje měsíce. Největším představitelem těchto útvarů je Mommur Chasma.

zdroj: Treking.cz