Planetky

Planetky jsou malá, většinou kamenná, tělesa obíhající po eliptických drahách kolem Slunce a nejevící „kometární aktivitu“ (když se přibližují ke Slunci, neuvidíme u nich chvost jako u komet). Pokud jde o rozměry, jsou planetky jedny z nejroztodivnějších objektů v naší sluneční soustavě. Největší známou planetkou je Ceres (jeho průměr je téměř 1 000 km), ale naopak nejmenší dnes objevovaná tělesa mají rozměry řádově metrů, tedy spíše meteorické. S rozměry planetky souvisí také její tvar – planetky s průměrem do 300 km jsou většinou nepravidelné „bramboroidy“, větší planetky bývají kulaté. Planetky nesvítí vlastním světlem ale světlem odraženým, podobně jako planety. Pouze jedna z nich je na hranici zahlédnutelnosti okem (Vesta).

Planetky obíhají kolem Slunce ve dvou významných pásech. Nejvýznamnější je tzv. hlavní pás mezi drahou Marsu a Jupitera, druhý pás planetek nalezneme za drahou planety Neptunu. Ukazuje se, že planeta Pluto je také členem bohaté rodiny transneptunických těles. V současné době se astronomové intenzivně věnují i tzv. blízkozemním planetkám, tedy planetkám, které se na své dráze dostávají do blízkosti dráhy Země. Přesto zatím není důvod k panice, žádná z planetek, které nyní známe, se se Zemí v nejbližších desítkách let nesrazí.

Schematické znázornění hlavního pásu planetek mezi oběžnými drahami Marsu a Jupiteru.
Planetka (253) Mathilde

Jedna z prvních objevených planetek – planetka (1) Ceres – byla objevena ředitelem palermské hvězdárny na Sicílii Guiseppem Piazzi, který přeměřoval pozice hvězd na mapě. Na přelomu roku 1800 a 1801 našel jednu, která se mezi ostatními pohybovala. Dodnes planetky i komety objevujeme jako pohybující se objekty mezi hvězdami.

Planetka Ceres