Tycho Brahe v Benátkách nad Jizerou

Na místě zničeného kláštera Cyriaků byl vybudován v letech 1527 – 1572 Fridrichem z Donína a jeho synem renesanční zámek v Benátkách nad Jizerou. Později ho od Donínů koupil císař Rudolf II. a dal zámek k užívání dánskému světově proslulému vědci, astronomovi Tychonovi Brahe. Ten přišel do Benátek 20 srpna 1599. Jeho starší syn a žák, pozdější zeť Franz Gansneb Tengnagel z Campu, odjeli do Dánska pro přístroje a na zpáteční cestě vzali s sebou ostatní rodinu, která zatím pobývala ve Vittenburgu.

Není přesně známo, kde na zámku prováděl Tycho Brahe svá pozorování. Zdá se, že to bylo z velkého okna v nynější pamětní síni Tycho Brahe v benáteckém muzeu. Otevírá se tu velice pěkný pohled na celý východní a jižní obzor, kde probíhá ekliptika vhodná pro pozorování planet.

Tycho měl v úmyslu vybudovat v benáteckém zámku rozsáhlou observatoř – náhradu za hvězdárnu Uranienborg v Dánsku. Začal upravovat vnitřní prostory, zřídil chemické laboratorium. To vše si vyžádalo dost vysoké finanční náklady a tak vzniklo dopisování hejtmana a správce panství pana Kašpara z Milštejna s císařskou kanceláří. Císař dne 10. prosince 1599 přiznal císařským reskriptem komoře české veškeré nároky Tychona Brahe a hejtmanovi přikázal vyplácet mu 1000 kop grošů míšenských.

K Tychonovým povinnostem na rudolfinském dvoře bylo sestavování horoskopů císaři, který věřil v souvislost mezi postavením hvězd a osudu člověka. Tycho Brahe plněním astrologických povinností platil daň císařově štědrosti, umožňující mu astronomickou práci.

Dne 3. února 1600 došlo v Benátkách k významnému setkání Tychona Brahe s velikánem astronomie Johanesem Keplerem.

Asi po ročním pobytu se Brahe přestěhoval zpět do Prahy, kde za rok, 24 října 1601 zemřel. Za svého pobytu v Benátkách dánský astronom přesně změřil souřadnice města Benátek nad Jizerou.

Tycho Brahe se narodil 14. prosince 1546 na zámku Knudstrup v Dánsku. Pocházel ze starého šlechtického rodu a rodiče mu dali jméno Tyge Ottesen Brahe. Ve své době byl uznávaný jako nejlepší a nejpřesnější pozorovatel hvězdné oblohy. Lepších výsledků dosáhli jeho následovníci až 60 let později po vynálezu dalekohledu. První dalekohled si nechal patentovat až sedm let po Braheově smrti 2. října 1608 holandský optik Hans Lippershey. Jeho konstrukci vylepšil o rok později Galileo Galilei přidáním spojky a rozptylky a učinil tak celou řadu zásadních objevů, mezi něž patří Jupiterovy měsíce nebo skvrny na slunci. Ironií osudu zůstává, že si při pozorování slunce nechránil zrak a oslepl. Konstrukci dalekohledu později vylepšil i Braheův asistent Johannes Kepler, který použil dvou spojek. Obraz, který pozoroval, byl sice převrácený, ale ostrý.

Vraťme se ale k Tycho Brahemu. Jako syn zámožných rodičů mohl se Tycho věnovat studiu a svým zálibám, mezi něž patřila hlavně alchymie a astronomie. V Kodani studoval filozofii a rétoriku, v Augsburgu se věnoval studiu chemie. V roce 1571 mu zemřel otec a Tycho byl okolnostmi donucen se vrátit do Dánska, kde se mu podařilo získat vlastní observatoř a 11. listopadu 1572 učinil svůj první velký objev, když pozoroval výbuch supernovy SN 1572 v souhvězdí Cassiopeia. Výsledky svého pozorování popsal ve spise, který nazval „O nové hvězdě“.

Zední kvadrant (Tycho Brahe 1598)

Po tomto úspěchu opět začal cestovat po Evropě. Dánský král Frederik II. mu daroval finanční prostředky na stavbu dvou nových laboratoří a observatoří Uranienburg a Stjerneborg na ostrově Hven. Brahe se tedy vrátil do vlasti a zůstal zde dlouhých 20 let. V roce 1597 si však svým jednáním znepřátelil krále Kristiána IV. a musel se opět vydat na cesty. Štěstí se na něj usmálo v roce 1599, kdy získal místo císařského astrologa na dvoře Rudolfa II. Jeho asistentem se stal Johannes Kepler.

Tycho Brahe a vesmírný kompromis

Jedním z hlavních přínosů Tycha Braha bylo formulování originální a v té době odvážné kosmologické teorie. Tehdejší odborný svět se přikláněl ke geocentrickému modelu upořádání sluneční soustavy, který vytvořil již Ptolemaios někdy na přelomu 1. a 2. století. Naproti tomu stála heliocentrická teorie Mikuláše Koperníka. Brahe sice přisoudil Zemi pozici ve středu vesmíru, ale podle něj kolem ní obíhá pouze Slunce a Měsíc. Ostatní planety se podle Braha pohybují na drahách kolem Slunce. Vznikla tak jakási kompromisní teorie, která se jevila jako přijatelnější.

Tycho Brahe

Brahe se také zabýval přesným měřením paralaxy a dokázal tak, že komety se nacházejí mimo sluneční dráhu. Výsledků jeho práce spojené s pozorováním Marsu využil i Johannes Kepler při formulování svých zákonů o oběhu planet. Než však mohl využít poznámek svého učitele, utkal se v dědickém řízení s rodinou Tycha Braha. Do sporu se nakonec musel vložit i císař. Na počet slavného vědce byl na měsíci pojmenován jeden z kráterů.

Bolestivá smrt

Tycho Brahe zemřel za podivných okolností 24. října 1601. O jeho skonu se traduje několik pověstí. Spekulovalo se o tom, že zemřel na protržení močového měchýře při pozorování zatmění Slunce. Jiná verze mluví o tom, že nemohl opustit hodovní síň dřív než císař. V historických pramenech se objevuje i informace o tom, že zdravotní problémy nastaly poté, co na hostině u Petra Voka z Rožmberka popíjel více, než bylo zdrávo. Po návratu domů prý nedokázal močit a trpěl nesnesitelnými bolestmi. Popsané příznaky naznačují, že mohl trpět akutní urémií, která může provázet selhání ledvin. Tycho Brahe byl pohřben na pražském Starém Městě v kostele Panny Marie před Týnem.

podpis Tycha Brahe

Záhadu jeho smrti se snažili rozkrýt vědci v roce 1901, kdy exhumovali jeho ostatky, odebrali vzorky vlasů a vousů a tělo uložili do nové cínové rakve. Analýza vzorků prokázala nadměrnou hladinu rtuti. Rázem došlo k posílení spekulací o otravě, nebo dokonce i vraždě. Otrava rtutí totiž opravdu může vést k akutnímu selhání ledvin a k následné smrti. Vzorky zkoumali dva nezávislí vědci, a i když potvrdili přítomnost tohoto prvku ve zkoumaných vzorcích, jejich závěry se lišily. Profesor Bent Kempe z Ústavu soudní chemie Kodaňské univerzity uvedl, že rtuť se do těla dostala přibližně 11–12 dní před smrtí. Naopak Jan Pallon působící na švédské Univerzitě v Lundu určil, že se jed dostal do těla asi 13 hodin před smrtí.

Ze závěrů profesora Kempa by se dalo vyvodit, že se Brahe mohl otrávit i sám, protože užíval lék, který rtuť obsahoval. Závěry Jana Pallona pak podporují spíše variantu vraždy. Kdo ale mohlo být vrahem? Existuje řada domněnek a spekulací. Pro žádnou z nich ale neexistuje přímý důkaz. V knize Nebeská intrika (Heavenly intrique) obviňují autoři Josua a Anne-Lee Gilderovi Johannese Keplera, jenž tak prý učinil v touze se dostat rychle k Braheho poznámkám. Jiné obvinění vznesl dánský historik Peter Andersen. Z vraždy Tycha Braha obvinil jeho příbuzného Erika Braha, který měl jednat na příkaz krále Kristiána IV.

Poslední vědecké zkoumání Braheho ostatků proběhlo na žádost dánské strany v polovině listopadu 2010. Ze zprávy, jež byla vydána o dva roky později, vyplývá, že se Tycho Brahe neotrávil a ani nebyl zavražděn. Opravdu 24. října 1601 zemřel přirozenou smrtí. Množství rtuti nalezené v jeho ostatcích podle všeho nebylo příčinou smrti.