Tycho Brahe v Benátkách nad Jizerou

Na místě zničeného kláštera Cyriaků byl vybudován v letech 1527 – 1572 Fridrichem z Donína a jeho synem renesanční zámek v Benátkách nad Jizerou. Pozdeji do od Donínů koupil císař Rudolf II. a dal zámek k užívání dánskému světově proslulému vědci, astronomovi Tycho Brahe. Ten přišel do Benátek 20 srpna 1599. Jeho starší syn a žák, pozdější zeť Franz Gansneb Tengnagel z Campu, odjeli do Dánska pro přístroje a na zpáteční cestě vzali s sebou ostatní rodinu, která zatím pobývala ve Vittenburgu.

Není přesně známo, kde na zámku prováděl Tycho Brahe svá pozorování. Zdá se, že to bylo z velkého okna v nynější pamětní síni Tycho Brahe v benáteckém muzeu. Otevírá se tu velice pěkný pohled na celý východní a jižní obzor, kde probíhá ekliptika vhodná pro pozorování planet.

Tycho měl v úmyslu vybudovat v benáteckém zámku rozsáhlou observatoř – náhradu za hvězdárnu Uranienborg v Dánsku. Začal upravovat vnitřní prostory, zřídil chemické laboratorium. To vše si vyžádalo dost vysoké finanční náklady a tak vzniklo dopisování hejtmana a správce panství pana Kašpara z Milštejna s císařskou kanceláří. Císař dne 10. prosince 1599 přiznal císařským reskriptem komoře české veškeré nároky Tycho Brahe a hejtmanovi přikázal vyplácet mu 1000 kop grošů míšenských.

K Tychonovým povinnostem na rudolfinském dvoře bylo sestavování horoskopů císaři, který věřil v souvislost mezi postavením hvězd a osudu člověka. Tycho Brahe plněním astrologických povinností platil daň císařově štědrosti, umožňující mu astronomickou práci.

Dne 3. února 1600 došlo v Benátkách k významnému setkání Tycho Brahe s velikánem astronomie Johanesem Keplerem.

Asi po ročním pobytu se Brahe přestěhoval zpět do Prahy, kde za rok, 24 října 1601 zemřel. Za svého pobytu v Benátkách dánský astronom přesně změřil souřadnice města Benákty nad Jizerou.

Přítelem Tychona Brahe byl i židovský učenec rabbi David Gans, který žil a pracoval od roku 1564 v Praze. Mimo jiné napsal knihu Nechad we-naim (Příjemný a milý), dějiny hvězdářství s popisem Ptolemaiova a Koperníkova systému, ve kterém je pro historii Benátek nad Jizerouvýznamný oddíl, kde popisuje své návštěvy Tychonovy pozorovatelny na benáteckém zámku.

David Gons v ní píše: „Císař Rudolf poslal do země Dánské a povolav vyhlášeného učence, největšího badatele v astronomii ze všech, kdo byli před ním, jednoho ze šlechticů té země, jménem Tycho Brahe a usadil ho na pevném zámku zvaném Benátky, pět mil od hlavního královského města Prahy. Tam on žil s dvanácti muži, kteří všichni byli učení, znalí vědy a pracovali s astronomickými a rozsáhlými pozorovacími zařízeními, jaké dosud oko nevidělo. Císař pro něho dal vybudovat třináct místností v řadě za sebou a v každé místnosti byl zvláštní přístroj, který byl užíván k pozorování postavení a pohybu všech planet a většiny stálic. Neustále po všechny dny roku přesně pozorovali a zaznamenávali do knih pohyb a postavení Slunce podle délky a výšky na obloze a jeho vzdálenost od zeměkoule a stejně tak konali každou noc zkoumáním všech našich planet.. A já, pisatel, jsem tam byl třikráte, vždy po pět za sebou jdoucích dnů a seděl s nimi v místnostech observatoře a viděl jsem podivuhodné věci, co se týče planet a stálic…“