Historie hvězdárny

V letech 1946 – 1956 byly vybudovány 4 hvězdárny, v letech 1956 – 1965 jich bylo už 25. Vytvořená síť hvězdáren ve velkých městech měla dobré personální i technické vybavení a zabývala se nejen vědeckou, ale i popularizační činností. Významná byla také činnost malých hvězdáren, kterých vznikl v našem státě velký počet. Za svého pobytu začal s budováním hvězdárny v Benátkách známý dánský astronom Tycho Brahe. Po uplynutí několika staletí přivedl zájem o astronomii Josefa Sedláka k tomu, že si postavil svůj vlastní dalekohled (dnes exponát v benáteckém muzeu), Ladislava Šonského dokonce k vybudování malé hvězdárny u svého domku a v roce 1975 se začíná uskutečňovat dávné přání benáteckých ctitelů astronomie – stavba hvězdárny. Plány pro konstrukci kopule připravil Zdeněk Minařík, konstruktér TST k.p. Karborundum. Skupina montérů k.p. Škoda Plzeň v roce 1978 konstrukci kopule zhotovila. Průměr otočné kopule hvězdárny je 5 metrů Byl pod ní instalován astronomický dalekohled značky Meniskus-Cassegrain-Spiegel-Telescop 150/2250 mm s astrokamerou Amateur 56/250 mm, dovezený firmou Zeiss z bývalé NDR. Na celé stavbě se podílelo mnoho odborníků různých profesí a bylo odpracováno celkem 5600 brigádnických hodin. A tak byla v úterý 24. června 1980 hvězdárna v Obodři slavnostně zpřístupněna veřejnosti – první hvězdárna v okrese Mladá Boleslav a pátá ve středočeském kraji… Dalekohled sloužil hvězdárně až do roku 2019.

V dubnu 2019 proběhla první etapa výměny původního vybavení hvězdárny. Firma Supra Praha instalovala nový pilíř s automatickou montáží GM 2000 italské firmy 10Micron společně s refraktorem APM ED APO 152/1200mm.

V květnu 2019 byl založen Benátecký astronomický spolek, jehož formami činnosti jsou zejména popularizace astronomie, vzdělávání veřejnosti v oblasti astronomie, veřejná pozorování hvězdné oblohy ve hvězdárně v Benátkách nad Jizerou, besedy o astronomii pro veřejnost a školská zařízení.

V březnu 2020 instalovala firma Supra Praha hlavní dalekohled CELESTRON 355/3910 mm společně s dalekohledem LUNT 80/560 mm – speciálním dalekohledem určeným pro pozorování chromosféry Slunce a protuberancí v čáře vodíku H-alfa. Společně s refraktorem APM ED APO 152/1200 mm je nyní hvězdárna připravena poskytnout návštěvníkům kvalitní pozorování jak Slunce, Měsíce, planet, ale i slabých objektů vzdáleného vesmíru, jako jsou např. mlhoviny, hvězdokupy a vzdálené galaxie.

Údaje u dalekohledů označují průměr objektivu / ohnisková vzdálenost objektivu v milimetrech.